Zpátky do minulosti...

Obdržela jsem pozvánku na členskou schůzi Svazu chovatelů. Věděli jste, že chovatelé se vzájemně titulují "přítel" a "přítelkyně"? Škoda, tahle pozvánka už je "moderní", minule mi přišla napsaná mechanickým psacím strojem na zežloutlém papíru z linkovaného sešitu.. :o))

Pro dobrotu na žebrotu..

Na křižovatce zastavil pán s babetou, vzadu na nosiči vezl papírový pytel s cukrem. Jak slez, tak mu šlapka od babety ten pytel roztrhla a cukr se sypal na silnici. Jak jsme projížděli kolem v autě, Michal stáhnul okýnko a zavolal na něj: "sype se vám to". Pán se zuřivě otočil a odpověděl "di do prdele".... No je tohle normální????????????????

Nebezpečí češtiny...

Takhle to dopadne, když tatínkovi řeknete "prosím tě, dej to dítě do vany".. Zaplaťpámbůh, že jsem nepožádala, aby zapálil sporák...

Myšlenka dne...

"Chápu, že stavba silnice má nějaký svoje technologický postupy. Ale dělnas, kterej se opírá o lopatu, snad není technologickej postup?????"

Můťa, když jsme čekali už asi 35. minutu v koloně na Argentinský kvůli "práci" na silnici.

Stará řemesla

.."jede jí huba jako šlejfířce"... no jo, ale co je to vlastně ta šlejfířka??? Ještě, že máme google :o))

Tak tedy šlejfíř je z německého "schleifen" a znamená to brousit.. Takže brusička, případně brusičova žena, která mu kibicovala do řemesla :o))

Nevíte, kdo to byl třeba abcígr, baštýř, miškář, tunchéř či výtažný? Najdete je ve Snůšce řemesel na webu Dějiny a současnost.