Ptáčátka

Lilypie Kids Birthday tickers Lilypie Kids Birthday tickers

2009/05/17

Komunikace s Aninkou

Aninko, řekni "táta": tatatatatatatata
Aninko, řekni "Martínek": tatatatatatatata
Aninko, řekni "bába": tatatatatatatatata
Aninko, řekni "máma":... mlčení, doplněné výrazem naprostého tupce..

Ale abych chudince nekřivdila, už umí říct "majá" (= malá), u čehož mě nebo jinou oběť rve za vlasy, "ádi" (= rádi), když se tulí, "eda" (= jejda), když spadne na prdelku.. A asi umí spoustu dalších slov, akorát jsem u nich prozatím nerozlišila začátek a konec..

První krok

Ve čtvrtek 14. května ve Mšeně se Andulce podařilo udělat první (a prozatím jediný) samostatný krok.. Držela v ruce kvrdlačku a protože si troufá, tak se normálně rozešla s pocitem, že se někoho drží za ruku.. Měla z toho stráááášnou radost (a já a babička samozřejmě taky..).
Dneska zas něco držela v ručičce a s pocitem, že je borec, vyrazila kupředu, akorát zapomněla podstrčit nohy, takže se rozplácla na břiše.. :o)

2009/05/09

Pár výletů..

25.4.2009 - Sředověká bitva v Libušíně
V sobotu 25. dubna jsme zajeli do Libušína u Kladna na středověkou bitvu, organizovanou skupinou historického šermu Kyrius. Na poli se utkalo cca 800 středověkých vojáků, dva koně a jeden umělý drak, co se z něj barevně kouřilo. Martínek vydržel celý hodinový program sedět a koukat, Aninka se plazila po trávě a žrala klíče nebo plastovou flašku.. V Libušíně byla pouť, ale Martínek vytuhnul tatínkovi na zádech, takže jsme nestihli zajít ani na labutě..

Fotky

26.4.2009 - Pouť u Vojtěcha - Libiš

Bylo tam pár kolotočů, spousta stánků se sladkostma, balónky, cukrová vata.. no nic moc, loni měli aspoň poníky, asi krize dopadá i na kolotočáře...


Fotky



Kokořín 1.5.2009

Dostali jsme od můti bojový úkol nafotit nějaké přírodní krásy na Pokličkách. Což ovšem znamenalo vylézt těch asi 896 schodů nahoru. Aspoň že Martínek už vylezl po svých..

Fotky


Úklid dřeva ve Mšeně 8.5.2009

Vždycky, když babička zavolá a řekne "Zuzanko přijedeš..?", zavání to nějakou prací... Tentokrát se jednalo o vyrovnání 3 metrů polínek na zimu. Dětičky byly naštěstí hodný a dřevo úžasně vnělo, tak se dala přežít i ta celodenní práce.. V galerii doporučuju především sekci Majkových póz při štípání dřeva.. ;o))

Fotky

Zoopark Zelčín 9.5.2009

Co dělat takhle v sobotu, když je slušné počasí, ale ne úplně teplo na opalování na zahrádce? Co takhle kolo?? Vyrazili jsme v sestavě já + Martínek v sedačce, Majk + Andulka ve vozíku.

Vyrazili jsme po trase Libiš - Obříství - Chlumín - Zálezlice - přívoz do Lužce (převozník přijede s vorem na zazvonění, 1 osoba + kolo = 20,- Kč, za vozík dalších 10,-, děti do 6 zdarma). Z Lužce jsme dorazili asi za 2 kilometry do Zelčína. V zelčínském Zooparku mají zviřátka a restauraci, kde bylo takhle v sobotu v poledne beznadějně plno a na jídlo jsme tudíž čekali přes hodinu (ale zato jsem dali za 3 hlavní jídla, 2 polévky a 2 piva jenom tři stovky). Ze zvířátek tam mají něco kolem patnáctky koní různých plemen, dva dikobrazy, prasata, fretky, makaky a pštrosy, občas prolítnul kolem pes.. Celý "zoopark" jsme měli prošlý za 5 minut, a to jsme se courali.. No, popravdě řečeno, reklama na zoopark je hodně přehnaná, spíš je to atrakce, jak přilákat zákazníky do hospody. Ale jídlo bylo dobré, pivo studené a Martínek si mohl hrát venku na pískovišti..

Po obědě jsme vyrazili zpět směr Lužec, přes přívoz do Bukole, polňačkou do Hostína, kde jsme nakrmili naši vlastní zběř a jeli normálně po silnici do Libiše. Celou zpáteční cestu byl dost nepříjemný protivítr, což činilo cestu náročnou asi jako výšlap na Skalnaté pleso.. Martínek celou zpáteční cestu usilovně zpíval a když se mu zdálo, že jedu pomalu, komandoval mě "maminko jedééém, maminko utikááááám"...

Vyjeli jsme v 10, domů jsme se vrátili v 5, výlet byl dlouhý 32,5 kilometru. Bolí mě úplně všechno.


Fotky

Promoce 1.4.2009


Fakt to nebyl apríl...

Fotky

2009/05/07

Žabí dolní čtyřky

6. května se ve Mšeně vyklubaly Andulce dolní čtyřky, obě najednou a fakt si je tentokrát protrpěla..

Žabí břicho samostatně na nohách

V pátek 1. května se Aninka samostaně postavila na nohy a zůstala stát asi minutu. Důvod? - připlazila se Martínkovi ke stolu, vyškrábala se na nohy, zlustrovala, co má k věčeři, sebrala mu z talíře párek a protože si potřebovala ukrást ještě jeden, tak se prostě toho stolu pustila a použila ke kradení potravy i druhou ruku :o) A měla z toho strááááášnou radost.