Při pohledu na špek přelézající přes zapnuté kalhoty jsem usoudila, že je potřeba někde vyhrabat a obnovit kondičku, kterou jsem mívala, než jsem začala posilovat akorát Martínkem a Andulkou (teda bicáky mi od porodu narostly, to je zase pravda..). Několik měsíců jsem uvažovala, co bych tak mohla dělat, až jsem narazila na plakátek, že v Neratovicích jsou hodiny Zumby - což je v podstatě hybrid mezi aerobikem, salsou, sambou, jazzem a hupsáním na místě.. Prostě od každého něco, geniálně marketingově zpracované a komerčně využité (Zumbu smí vyučovat pouze certifikovaní trenéři, na e-shopech naleznete nepřeberné množství zumbového oblečení a doplňků, DVD, hudby atd..). Přišlo mi to jako slušná forma pohybu, že bych mohla využít zkušenosti s latinou, není to nuda jako posilování a není to stereotypní jako aerobik.
Očekávala jsem, že na lekci přijde tak 5 lidí včetně lektorky - účast mě skoro vyděsila, sešlo se asi 50 účastnic všeho věku a různých postav. Každá měla s sebou flašku vody a ručník, velmi záhy jsem pochopila proč.. Lekce trvala hodinu, po prvních 3 minutách mě začalo pálit na hrudníku a píchat v boku, za dalších 5 minut se mi přilepil jazyk na patro, začala jsem mít mžitky před očima, potila jsem se jak dveře od chlíva (akorát ty přebytečný špeky jsem měla odporně studený) a natáhla jsem si stehenní sval..
Myslela jsem si, že si třeba tělo na nějakou taneční minulost vzpomene, ale šeredně jsem se spletla :o(((( Snad ještě větší problém než nedostatek kyslíku mi dělalo zkoordinovat ruce a nohy, cítila jsem se (a pravděpodobně i vypadala.. ) jak mentál. V úterý jdu znova, třeba se to poddá... A za měsíc budu štíhlá, krásná a plná energie ;o)