Jak se loví koně..

Dnes se koňoušové rozhodli, že si udělají výlet ze statku. Na vině byl uschlý strom, který spadl na elektrickou pásku a vytvořil jim tak bezpečný koridor, kterým mohlo svorně všech 7 hajter opustit výběh a zdrhnout. Místo aby v klidu zastavili na sousedním poli a přežrali se ozimem, tak vedeni vůdkyní stáda Vločkou zamířili na nedalekou silnici a po ní směr Zálezlice (v poli se jim to zřejmě moc bořilo a lepilo se jim bláto na nožinky..). Volala mi nějaká paní, že na mě dostala číslo, že jí soused říkal, že utekli koně.. Pak mi volala další paní, že jí jedna sousedka říkala, že jí soused říkal, že utekli koně.. To jsme mezitím samozřejmě seděli v autě a děti hrály hru "Kdo první uvidí.." (7 koní). Našli jsme je před Kozárovicemi a podařilo se je nahnat k ohradě s ovcemi, kde je Michal jistil tažným lanem, já jsem mezitím zajela pro ohlávky a vodítka. Pak už stačilo jen vyřešit otázku, jak ve dvou lidech odvést cca 3 kilometry 7 koní, když jeden člověk musel řídit auto a hlídat děti. Řešení bylo snadné - koně jsme svázali vodítky k sobě a Michal je odvedl sám :-) (vlastně část cesty jsem vedla Majku vedle auta, no..)..

Fotky jsou TADY.

Pan Iš by se mohl inspirovat, ten vedl na Dni koní "jen" 6 hřebců a byli na to dva :-)) Ačkoli to zas má lépe barevně sladěné..

Aninky ruka

Situace: Aninka si obkresluje ruku pastelkou.

Aninka: Každej den si omaluju ruku, abych zjistila, jestli mi je.

Já: A co když ti nebude?

Aninka: Tak půjdu k panu doktorovi, aby mi ji zkrátil.

Včeličkový karneval

Den včeliček a berušek v libišské školce - všechny fotky jsou TADY.

Nezkoumejte, jestli chtěl krást, když je u mě v domě a já ho nezval

Musíte mít u nás opravdu velikou a téměř náhodnou kliku, aby Vás po obraně svého života, zdraví, nebo majetku, pustila policie domů bez obvinění a nežili jste v nejistotě, zda Vás nezavřou.
Zatím poslední případ je ten s šípem v hlavě. Média jsou plná „šli krást“, „hledali jen šrot“, „byli to cikáni“, „popravil ho“, „rasismus“, „neadekvátní reakce“, nebo „těžké ublížení na zdraví“. Všem těm komentářům ale uniká to základní. Je totiž úplně jedno, jestli do nějakého objektu vlezl Rom, Čech, Rumun, Němec, Američan, nebo třeba Brazilec. Je jedno, jestli byl bílý, černý, hnědý, nebo žlutý. Je úplně jedno, jestli tam chtěl krást nebo nechtěl. On tam prostě neměl co dělat. Dle mého nejhlubšího přesvědčení se následné výslechy na policii měly odvíjet asi takto:

Výslech občana, který střílel

Policista: „Jste majitelem objektu?“
Občan: „Ano.“
Policista: „Pozval jste ty, kteří k Vám do objektu vnikli?“
Občan: „Ne.“
Policista: „Vyzval jste k odchodu z Vašeho objektu?“
Občan: „Ano.“
Policista: „Uposlechli Vás?“
Občan: „Ne.“
Policista: „Co jste udělal po neuposlechnutí výzvy?“
Občan: „Vystřelil jsem po prvním z nich. Pak jsem zavolal záchrannou službu a policii.“
Policista: „Děkuji, zde máte doklady, přečtěte si a podepište protokol a můžete jít domů. Zbraň si vezměte s sebou.“

Výslech občana, který vnikl do objektu

Policista: „Jste majitelem objektu?“
Občan: „Ne.“
Policista: „Pozval Vás majitel objektu k sobě?“
Občan: „Ne.“
Policista: „Vyzval Vás k odchodu z objektu?“
Občan: „Ano.“
Policista: „Uposlechl jste?“
Občan: „Ne.“
Policista: „Porušil jste ústavní právo majitele objektu, založené Listinou základních práv a svobod, Hlava druhá, Oddíl první, Článek 12, bod (1) - Obydlí je nedotknutelné. Není dovoleno do něj vstoupit bez souhlasu toho, kdo v něm bydlí. Budete obviněn, máte právo na advokáta. Služba! Odveďte ho co cely předběžného zadržení.“

Pokud to takto nemohlo proběhnout, protože současné platné zákony a dosavadní praxe nařizují jiný postup, pak je takové zákony a postupy nutné co nejdříve změnit. Do té doby budou mít vždy navrch ti, kteří první poruší práva jiného. A to má se skutečnou spravedlností pramálo společného.

Zdroj: http://frantisekmatejka.blog.idnes.cz/c/261098/Nezkoumejte-jestli-chtel-krast-kdyz-je-u-me-v-dome-a-ja-ho-nezval.html

United Colours of Hostín

Hody hody doprovody, dejte vejce malovaný. A když se vám je nechce malovat, pořiďte si slepice, co vám je snesou rovnou v barvě..

Není nad pořádnou klimatizaci v autě..

Úhel pohledu..

Pesimista vidí v tunelu tmu.
Optimista vidí na konci tunelu světlo.
Realista vidí světla vlaku.
A strojvůdce vidí tři blbečky na kolejích.

Je tu jaro..

... už rostou kočičky...

Aninka jezdí sama na kole

26. března 2012 Aninka pochopila samostatné ježdění na kole. Ještě musí dopilovat zatáčení, ale jinak dobrý :o)

Aninka maluje

1) Maminka utíká a zakopla, tak jí Aninka chytla, aby maminka nespadla na zem. Na pravé části je ježek. Vlevo je vystřižené autíčko.

2) Uprostřed je děda Honza, na hlavě má helmu, v ruce lyžařské hůlky, na nohou lyže. Jedna lyže je zlomená. V ruce drží síť s držátkem. Napravo je strašidlo. Čára mezi sítí a strašidlem znázorňuje, že děda Honza strašidlo chytil do sítě. Hlava nalevo je maminka s lyžařskými hůlkami.

Fantazie mých dětí mě fascinuje :o)))

Men and women

Martínek a Hidalgo

Řídil si sám. Filip (přejmenovaný Martínkem na Hidalga) je coby vysloužilý pouťový harcovník pro děti naprosto spolehlivý, takže jednoduše lze dítě naložit na koně a nechat je samostatně ťapat za nějakým vodičem. Martínkovi náležitě stouplo sebevědomí, když dokázal uřídit celého koně ÚPLNĚ SÁM!!!

Silvestr 2011

Na Silvestra jsme opět plánovali tradiční obývákový mejdan spojený s pojídáním jednohubek, pitím šampaňského v dětské i dospělé verzi, hupsáním, tancováním, zpíváním a koukáním na pohádky. Andulka měla horečku, rýmu a kašel. Martínek zánět spojivek. Spát bohužel děti nechtěly, prospaly se odpoledne (prý aby vydržely na ten ohňostroj), ale energii měly akorát tak na válení po gauči.. Michal dostal horečku taky. Horko těžko jsme přežili do půlnoci, vyběhli ven na ohňostroje, které byly krásné, ale po druhé ráně děti prohlásily, že už to stačí a radši by šly domů. Monty se nám nakýbloval do chodby a odmítal ji opustit. Po vystřelení zaručeně neškodného domácnostního rozprašovače konfet jsme odpálili lustr i s žárovkou a vyhodili pojistky (kromě konfet byl uvnitř ještě zaručeně neškodný kus gumy letící rychlostí asi 90 km/h..). Takže vlastně celkem příjemně a neškodně prožitý Silvestr. Upřímně řečeno by se mi asi ani nikam do společnosti nechtělo..

Všechny fotky

Vánoce 2011

Děti si někdy od října kreslily do sešitu přání, které jim Ježíšek má nadělit. Navíc Ježíšek nadělil každému poníka (jakože opravdového živého polokoně). Plyšovou kočičku Aninka pojmenovala Modrook. 1. svátek vánoční jsme strávili nejprve s dětmi v Hostíně otestovat koníčky a pak tradičně v Neratovicích, 2. svátek na svíčkové v Kralupech. Celé svátky byly fajn. Ač na mě vánoční atmosféra opět nedolezla, dětí neskrývané nadšení ze zvonečku a dárků pod stromečkem zahřálo u srdce :o) Aninka neměla horečku, jen rýmu a kašel. Babička si nic nezlomila.

Všechny fotky

Halloween 2011

Ve zkratce: Obligátní řezání dýně, karneval ve školce (Aninka šla za kočičku, Martínka jsem omotala obvazem jako mumii), pár dní nato byl ještě lampiónový průvod na břehu v Obříství (3/4 dětí měly v lampionu žárovky, houby poetika..), cesta šla "strašidelným lesem", program zakončila s fireshow skupina Pa-Li-Tchi. Andulka dostala horečku.

Všechny fotky

Óóóóbrňamka - aktualizace

Ňamky z předchozího článku mi fakt nedaly spát, tak jsem se rozhodla, že jeden recept ze srandy vyzkouším - volba padla na slepené knedlíky v trojobalu. Místo houskových knedlíků jsem měla v mrazáku jenom bramborové, místo salámu junior jsem dala herkules, plátek sýra a trochu kečupu. Vegetu jsem v šuplíku nenašla. Obalené a osmažené to chutnalo docela dobře (a kdybych měla tu vegetu, byl by to zřejmě naprostý kulinářský zážitek). Manža nepřišel ani odpolčo, ani večer, tak jsme jsme to s dětičkama všechno sežrali sami.