Novoroční vyjížďka

Ke každoroční "povinnosti" všech koňáků patří samozřejmě novoroční vyjížďka. A protože na Nový rok pršelo a bylo hnusně, že by nevyhnal ani psa, natož koně (resp. koně možná, ale jezdce nee), tak jsme ji absolvovali dneska. Udělalo se na hodinku krásně, romantika na zasněžených pláních, skoro jak z pohádky o Popelce, s tím rozdílem, že jsem neměla šaty s vlečkou stříbrem vyšívané vlající za cválajícím ořem, ale zelenou pracovní kombinézu a pruhovanou šálu..

Další fotky

Ladovská zima

Sníh nám začal padat i pod spolanským komínem.. když bude takhle padat každý den stejnou rychlostí, mohli bychom tady už v únoru sáňkovat :o)
Venkovní počasí mi připomnělo písničku Jarka Nohavici - Ladovská zima. Považuju ji za jednu z nejtrefnějších zimně-vánočních písní :o)

Ladovská zima - mp3

Za vločkou vločka z oblohy padá
chvilinku počká a potom taje
Na staré sesli sedí pan Lada
obrázky kreslí zimního kraje

Ladovská zima za okny je
a srdce jímá bílá nostalgie
Ladovská zim,a děti a sáně
a já jdu s nima do chrámu Páně

Bim bam bim bam bim bam bim bam bim bam bim

To mokré bílé svinstvo padá mi za límec
už čtvrtý měsíc v jednym kuse furt prosinec
Večer to odhážu, namažu záda a ráno se vzbudím a zas kurva padá
Děcka majú zmrzlé kosti, a sáňkujú už jenom z povinnosti
Mrzne jak sviňa třicet pod nulu
auto ani neškytne, hrudky se dělaju v Mogulu
Kolony aut krok-sun-krok, bo silničáři ta jak každý rok
su překvapení velice, že sníh zasypal jim silnice
Pendolíno stojí kdesi gu Polomy, zamrzli mu všecky CD-ROMy
A policajti? Ti to jistí z dálky zalezlý do Aralky

Ladovská zima za okny je
a srdce jímá bílá nostalgie
Ladovská zima, děti a sáně
a já jdu s nima do chrámu Páně

Bim bam bim bam bim bam bim bam

Na Vysočině zavřeli D jedničku, kamióny hráli na honičku
Takzvané rallye Letní gumy v tym kopcu u Meziřící
spěchali s melounama a teď jsou v... Však víte kde
Na ČT1 Studio sníh, Voldanova sedi na saních
A v Praze kalamita jak na Sibiři, tři centimetry sněhu a u Muzea štyři
Jak v dálce vidim zasněženy Říp
řikám si: Praotče Čechu tys byl ale strašny cyp
Kdyby si popošel ještě o pár kilometrů dále
tak jsem se teďka mohl kdesi v teple v plavkach valet
Místo toho aby se člověk bál zajít do Tesca na nakupy
jak jsou tam na tych rovných střechách sněhu kupy
Do toho všeho jak mi jak mám zmrzlý nos aj líce
a tak ještě z radia provokater Nohavica

Ladovská zima za okny je
a srdce jímá bílá nostalgie
Ladovská zima, děti a sáně
a já jdu s nima do chrámu Páně

Bim bam bim bam bim bam bim bam bim bam bim bam

Neratovský patriot

V informačním bulletinu Listy neratovické radnice (prosinec 2009) jsem objevila básničku žáčků 3. třídy ZŠ M. Plesingera-Božinova, na téma Neratovice - místo, kde žiji. Domnívám se, že by byla věčná škoda nechat je pouze omezenému okruhu čtenářů..

Tam, kde jsem se narodil,
kde jsem celý život žil,
líbí se mi velice,
jsou to Neratovice.
Máme hřiště, kino, bazén,
nevybral by si jen blázen.
Školy, školky, jesličky,
pro nejmenší dětičky.
Přes náměstí jede vlak.
Nevěříte? Je to tak.
Teče tudy velká řeka
i Vltava do ní vtéká.
Ne u nás, až u Mělníka.
Ano, Labe se jí říká.
Bydlíme tu všichni rádi,
já i moji kamarádi.

(Dominik Trnka)

Ve městě Neratovice rád žiji,
je tu vše, co mám rád a potřebuji.
Škola, hřiště, nemocnice, bazén, bruslák.
Vcelku jsem rád, že jsem Neratovák.
Neratovicemi řeka protéká,
také zde stojí kostel svatého Vojtěcha.
Přes náměstí nám projíždí vlak,
také zde máme vysoký kulturák.
Když se chce člověk na kole projet,
je možnost vyrazit na Skala nebo do Mlékojed.
I když je zde panelových domů dost,
v Neratovicích je kam si vyrazit pro radost.

(Filip Janda)

Viděli jste někdy zrzavou kočku?

Myslím kočku jako kočku - samici, ne kočku kocoura.. I když jsem hodně pátrala v paměti, nevzpomněla jsem si, že bychom někdy zrzavou kočku měli - ale kocourů hodně ve všech odstínech.. Napadlo mě to totiž po přečtení článku v časopisu Kočky (únor 2002), který vytáhli chlapi ze sběru.. Ve článku se píše, že narozdíl od ostatních barev je červená (zrzavá) vázaná na chromozom X. Aby byl zrzoun kocour, stačí mu jedna vloha na chromozomu X, zatímco zrzavá kočka potřebuje zrzavé chromozomy X hned 2.. Takže pravděpodobnost zrziny je o půlku menší než pravděpodobnost narození zrzouna..
Z čehož vyplývá, že si jednou pořídím bílýho dlouhosrstýho kocoura.

Aninky první úspěšný nočníkový pokus

Dneska si Aninka řekla, že chce čůrat a opravdu vytlačila asi 3 kapky :o) Její způsob oznámení, že chce čůrat, spočívá v tom, že se chytne oběma ručičkama vepředu za plínku, v předklonu klopýtá po kuchyni a huláká "jájájájájá"..
Taky si dneska říkala, že má špinavou smradlavou plínku, ztvárnění bylo podobné s tím rozdílem, že oznamovala (neoriginálně) "eeeee"..

Taky se nějakým záhadným způsobem naučila pít z hrníčku, nejspíš od Martínka.. Prostě to najednou uměla..

Cyklovýlet 2 - Houska, 15.8.2009

Při pohledu na mapu okolí Mšena jsem zvolili výlet na hrad Houska, kde se shodou okolností (což jsme zjistili až na místě) konaly dobové slavnosti - Jarmark "Před branou do pekel" a měli tam i čerty a strašidla. Podle legendy byl totiž hrad zbudován na skále, ve které vedla průrva až do pekla.

Cestu jsme začali obligátně Debří na Romanov, z kpce dolů do Ráje a na křižovatce pro změnu doprava směr Houska. Přes Konrádov, kde je úchvatná tůň do Tubože, kde jsme odbočili na lesní cestu vedoucí na Housku. Začátek stoupání na Housku byl příjemný - cesta lemovaná stromořadím, skoro by tam člověk viděl zámecké pány v kočáru se spřežením.. Jenže po pár stech metrech začal regulérní stoupák, který by nevyplazily ani ty hajtry :o(( No co, počítali jsme, že Houska je na kopci, dětem se funící rodiče rvoucí kola do krpálu s úhlem minimálně 60° nesmírně líbili.. Na Housce jsme byli uvnitř na prohlídce a pak ve sklepě, kde měli regulérní čerty (báječně namaskované, i s ocasy a kopytem místo ruky a spícím ďábelským chrtem). Martínek řval strachy, Anince to přišlo vtipný a smála se na celý kolo..

Dali jsme si párek a pivo, Martínek se vyfotil s papouškem a pak jsme nasedli, že teda pojedeme domů, vezmeme to spodem kolem Vrátenské hory a za hodinku jsme doma. Cesta z Housky byla nově vysfaltovaná, jelo se parádně, ovšem stavitelé pozapomněli k né silnici instalovat i cedule, kamže to vlastně jedem. Ptali jsme se na cestu, místní týpek nás poslal někam do lesa, prý je tam rozcestí a tam už to najdem.. Rozcestí bylo, našli jsme i ukazatele na cyklostezku do Mšena. Ovšem chtěla bych vidět magora, který usoudil, že touhle cestou by měli jezdit lidi na kole. Cesta šla z kopce do kopce, přes kořeny, skály, kola jsme táhli do půlky zahrabaná do písku (děti pokojně spinkaly).. po úmorném hodinovém boji o přežití jsme vylezli na kopci z lesa a co nevidíme - pár metrů od nás rozhledna na Vrátenské hoře (spolku turistů za značení stezek třikrát zmar!!). Michalův návrh vylézt na rozhlednu (když už tady jsme) a pokochat se okolím jsem brala jako provokaci. Dolů to šlo naštěstí skoro samo, v Libovici jsme přes údolí uviděli mšenský kostel, což v nás vyburcovalo poslední zbytky energie k dojezdu zpět na základnu k babče (lehnout na trávu a chcípnout). Ale co, Martínek měl aspoň zážitek s čertem (i když na Housku příště klidně autem..).

Shrnutí:
délka trasy: původní plán 18 km po silnici, realita 18 kilometrů lesem nelesem
pohodový čas: plánovali jsme asi 5 hodin, protáhlo se to od 11 do 7 večer..

index NCD (netrénovaný cyklista s dítětem): 8/10
náklady: vstupné do hradu, párek s pivem, fotka Martínka s ptákem, hrníček, pamětní mince.. celkem asi 500,-

Fotogalerie

Cyklovýlet 1 - 9.8.2009

Současné hnusoidní počasí mě inspirovalo k tomu, abych zavpomínala na léto.. Rozhodli jsme se amortizovat vypůjčený vozíček, do kterého jsme naložili Aninku a bagáž, Martínek jel na sedačce a jali jsme se dobývat krásy Kokořínska.. Už jsme si vyzkoušeli na výletu do Zelčína, že coby lidský pohon přežijeme a dětem se cyklovýlety moc líbí.

Centrálu jsme zvolili u babči ve Mšeně, další cesta vedla Debří nahoru na Romanov (za houbou v kopci jsem to už chtěla otočit a jet domů, tlačit kolo po kluzkých šutrech se zmítající se zátěží 15 kg na sedačce je o život.. Z Romanova šusem dolů na rozcestí do Ráje, tam vlevo směrem na Vojtěchov. Cesta asfaltkou lesem kolem tůní je naprosto úžasně příjemná, akorát bych tam udělala cyklostezku, projíždějící auta byly fakt otravný.. Zastávku na pivo a nanuka jsem si udělali na Harasově, kde přes sezónu funguje zájezdní stánek v novém srubu. Martínek s tatínkem hupli do vody, která měla asi tak 5 stupňů.. Romantickou náladu mi zkazila asi miliarda vos, které jsme nestačila odhánět nejen ze zmrzliny a piva, ale dokonce i z dětského krému se sušenkovou vůní :o(( Jedna mrcha mi dala žihadlo zezadu do stehna, zbytek trasy mi celá noha dřevěněla a následující 3 neděle jsem měla na noze flek velikosti dlaně dospělého chlapa.. Z Harasova jsme to vzali mírným kopečkem do Nebužel a odtud nás čekal poslední úsek, dost otravný - po rozpálené silnici cca 7 kiláků zpátky do Mšena se zastávkou na trhání jablek (Martínek dodnes hlásí při průjezdu autem kolem: "maminko tady sme tlhali ty jabka že jo"!!).

U babči si Michal roztrh rozrok u kalhot, když se pokoušel na zahrádce udělat rozštěp (důvod už si nepamatuju, ale určitě pro to nějaký závažný měl...)..

Shrnutí:

délka trasy: 23 kilometrů

pohodový čas: 6 hodin i s koupáním na Harasově a zastávkami na focení a čůrání

index NCD (netrénovaný cyklista s dítětem): 5/10

náklady: pivo a zmrzka celkem asi 50,- korun

trasa na Google maps

Fotogalerie

Dinopark Plzeň do roka a do dne

Loni byl v Dinoparku a ZOO v Plzni Martínek bez maminky, která se doma zabývala uřvaným žabím břichem, letos 10. srpna jsme vyrazili na rodinný výlet v kompletní sestavě.. Martínek se bál oproti loňsku úplně všeho, zvládnul akorát dřevěného krokodýla. Aninka nic neřešila a pořád se smála. Příjemný den jsme zakončili večeří u mekáče v Rudné, kde si Martínek vyrobil 1,5 centimetrovou díru v bradě a domů jsme to vzali přes Motol, kde od paní doktorky vyfasoval dva krásné stehy - konečně je z něj pořádný chlap s jizvou na bradě :o)

2008

2009

Fotky z roku 2008

Fotky z letoška

Martínek zpívá..

Martínkova verze oblíbené lidovky Andulko šafářova.. :o) V pozadí občas broukne žabí břicho.



DALŠÍ VIDEA

• Skákal pes
• Prší prší jen se leje

Žabí první narozeniny

Dneska Aninka oslavila už rok, co ji máme..

Míry: 79 cm, 10.750 kg

Co umí:
- sama chodí
- dělá pápá ručičkou
- občas ukáže nos, když se jí řekne "ukaž nos"
- umí udělat, jak je veliká
- když jí řeknu "dej mi ručičku", po vzoru Martínka strčí obě ruce za záda
- dává pusinku
- udělá "hají" na polštář nebo na rameno, když jí řeknu "udělej hají"
- tleská
- vyleze na gauč, děsně se u toho řehtá a umí z něj i slézt
- zdrhnout na schody a bleskově vylézt až nahoru
- udělat hop z přebalovacího stolu
- zhasnout vypínačem světlo
- svléknout si pyžamo (nejlépe v posteli a během spánku)

Co říká:
- mama, tata, baba
- cotoje?
- kdeje (když jí hodím na hlavu ručník a předstírám, že ji nemůžu najít)
- tadyje (když si ten ručník strhne)
- bum
- ná (když něco podává)
- majámajá (když hladí Anetku)
- mojemoje
- ták (pochválí se, kdykoliv udělá něco dle svého názoru úžasného)
- hop
- nenene

Fotky

Žabí zuby - komplet

Aninka zřejmě usoudila, že potřebuje zuby k okusování nábytku.. Narostlo jich rovnou 6 téměř najednou, jako obvykle po dvou.. Nejvíc vidět jsou horní špičáky, následují dolní špičáky a úplně maličkaté jsou horní stoličky..

Alexandrovci

V úterý 16. června jsme se vypravili na koncert Alexandrovců - Armádního sboru ruských písní a tanců. Ač jsem v socialismu vyrůstala pouhých 10 let a ve škole jsme se učili maximálně Internacionálu, považuju Alexandrovce za pojem, který nemá ve svém oboru ve světě konkurenci a bylo by skoro trestuhodné nechat si příležitost zajít na koncert ujít..
Koncert se konal v beznadějně vyprodané Tesla aréně v Holešovicích. Úvodem je nutné říct, že pořadatelé naprosto nezvládli organizaci, a to jak venku na parkovišti a přilehlých silnicích, tak i uvnitř sálu. Čekali snad, že většina přijede na koncert sockou?? Celé Holešovice se pohybovaly plynulou pětkou, dopravu před arénou "řídil" jeden jediný policista. V hale pobíhalo pár lidí v reflexních vestách, při dotazu, kde jsou naše místa, nás posílali úplně někam jinam.. Kdyby jich tam bylo 3 x víc, pořád by jich bylo málo.. Zřejmě měli pořadatelé najmout pravidelné fanoušky hokejových utkání, kteří se v sektorech haly dokážou orientovat.. Zkrátím to - naše místa jsme do zahájení nenašli, stejně jako dalších asi 5000 lidí.. První půlka koncertu tak byla narušená hádkami, kdo komu sedí na místě, sitace se uklidnila až po přestávce, kdy už si všichni stihli místa najít.. Je taky fakt, že někteří vyrazili na koncert klidně v půl 8 a pak se divili, že si nemají kam sednout..
Samotný koncert byl fenomenální, zpívalo 39 sboristů + sólisté, protagonista písně Volga Volga měl bas na hranici infrazvuku :o) Zpívali klasické ruské hity (Oči černoje, Stěnka Razin, Kaťuša, Kalinka atd.), střihli si i operní árie nebo sbor Židů z Nabucca. Tedy nic proti jejich snaze o univerzálnost, ale ty klasické ruské sbory a pochody jim přeci jen sedly nejvíc.. Součástí sboru jsou ještě tanečníci, kteří předváděli téměř akrobatické kousky, u kterých člověk koukal s otevřenou pusou, jak je proboha tohle možný??
Až tu budou příště, určitě půjdu zase!!

Kam výhodně investovat? Do záloh RWE!!

Loni jsem se podivovala na tím, jakým záhadným způsobem RWE stanovuje ceny záloh za plyn - viz článek. V mém konkrétním případě to byl skok z 2.300,- Kč na 4.500,- Kč při opakovaném přeplatku a pouze mírném zvýšení ceny plynu v řádu několika procent. Na toto navýšení jsem pochopitelně reagovala dotazem na RWE a žádostí o vysvětlení. Očividně jsem nebyla sama. Minulý týden mi přišel dopis s rozhodnutím, že RWE nově bude úročit přeplatky 8 procenty p.a. Tedy, klobouk dolů, to je první instituce, u které se mi nebudou válet peníze jen tak zadarmo.. Škoda, že jsem neplatila měsíčně aspoň 10 tisíc, to by se už docela vyplatilo :o)

Klávesnice pro blondýnky

Nevíte, co nadělit blondýnce k narozeninám? Co třeba tohle..?




10 důvodů, proč si jednu pořídit:

10. Klávesnici stejně používáte, tak proč nemít tu nejlepší!
9. Paris Hilton takovou ještě nemá!
8. Jůůůůů! Je to ten nejúžasněsnější dárek sezóny!!
7. Ladí s barvou rtěnky.
6. Je to výmluva, proč zavést řeč s tím úžasným chlápkem z vedlejší kanceláře.
5. Chlapi, je to dobrý důvod, jak začít řeč s tou pěknou blondýnkou od vedlejšího stolu.
4. Vyjadřuje tvůj smysl pro humor - jsem krásná a chytrá!
3. Jednu už si pořídila i Angelina Jolie.
2. Máš důvod říct "sbohem" své staré nudné klávesnici.
1. Bruce Wayne má jednu ve své batmaní laboratoři. (růžová se báječně hodí k černé)
1. Je to velice důležitá a atraktivní věc, kterou prostě musíš mít!
1. Vypadá líp, než většina tvých spolupracovníků.
1. Můžete ji zkusit vyměnit za plnou nádrž u benzínky.

Objednávat můžete na http://www.keyboardforblondes.com/, i s dopravou vyjde na nějakých 85 dolarů :o)

Aninka začíná být dost nepříjemně mobilní...

... kromě toho, že ve Mšeně pochoduje po celém baráku, tak ještě v nestřeženém okamžiku vylezla poprvé na vyšší překážku - tentokrát na gauč..

Aninka regulérně chodí

Dneska (pro změnu opět ve Mšeně) Aninka přešla po dvou celou kuchyň a vypadá to, že přišla na trik "podsouvání nohou pod tělo, aniž bych si dala na hubu..".

Komunikace s Aninkou

Aninko, řekni "táta": tatatatatatatata
Aninko, řekni "Martínek": tatatatatatatata
Aninko, řekni "bába": tatatatatatatatata
Aninko, řekni "máma":... mlčení, doplněné výrazem naprostého tupce..

Ale abych chudince nekřivdila, už umí říct "majá" (= malá), u čehož mě nebo jinou oběť rve za vlasy, "ádi" (= rádi), když se tulí, "eda" (= jejda), když spadne na prdelku.. A asi umí spoustu dalších slov, akorát jsem u nich prozatím nerozlišila začátek a konec..

První krok

Ve čtvrtek 14. května ve Mšeně se Andulce podařilo udělat první (a prozatím jediný) samostatný krok.. Držela v ruce kvrdlačku a protože si troufá, tak se normálně rozešla s pocitem, že se někoho drží za ruku.. Měla z toho stráááášnou radost (a já a babička samozřejmě taky..).
Dneska zas něco držela v ručičce a s pocitem, že je borec, vyrazila kupředu, akorát zapomněla podstrčit nohy, takže se rozplácla na břiše.. :o)

Pár výletů..

25.4.2009 - Sředověká bitva v Libušíně

V sobotu 25. dubna jsme zajeli do Libušína u Kladna na středověkou bitvu, organizovanou skupinou historického šermu Kyrius. Na poli se utkalo cca 800 středověkých vojáků, dva koně a jeden umělý drak, co se z něj barevně kouřilo. Martínek vydržel celý hodinový program sedět a koukat, Aninka se plazila po trávě a žrala klíče nebo plastovou flašku.. V Libušíně byla pouť, ale Martínek vytuhnul tatínkovi na zádech, takže jsme nestihli zajít ani na labutě..

Fotky

26.4.2009 - Pouť u Vojtěcha - Libiš

Bylo tam pár kolotočů, spousta stánků se sladkostma, balónky, cukrová vata.. no nic moc, loni měli aspoň poníky, asi krize dopadá i na kolotočáře...

Fotky

Kokořín 1.5.2009

Dostali jsme od můti bojový úkol nafotit nějaké přírodní krásy na Pokličkách. Což ovšem znamenalo vylézt těch asi 896 schodů nahoru. Aspoň že Martínek už vylezl po svých..

Fotky

Úklid dřeva ve Mšeně 8.5.2009

Vždycky, když babička zavolá a řekne "Zuzanko přijedeš..?", zavání to nějakou prací... Tentokrát se jednalo o vyrovnání 3 metrů polínek na zimu. Dětičky byly naštěstí hodný a dřevo úžasně vnělo, tak se dala přežít i ta celodenní práce.. V galerii doporučuju především sekci Majkových póz při štípání dřeva.. ;o))

Fotky

Zoopark Zelčín 9.5.2009

Co dělat takhle v sobotu, když je slušné počasí, ale ne úplně teplo na opalování na zahrádce? Co takhle kolo?? Vyrazili jsme v sestavě já + Martínek v sedačce, Majk + Andulka ve vozíku.

Vyrazili jsme po trase Libiš - Obříství - Chlumín - Zálezlice - přívoz do Lužce (převozník přijede s vorem na zazvonění, 1 osoba + kolo = 20,- Kč, za vozík dalších 10,-, děti do 6 zdarma). Z Lužce jsme dorazili asi za 2 kilometry do Zelčína. V zelčínském Zooparku mají zviřátka a restauraci, kde bylo takhle v sobotu v poledne beznadějně plno a na jídlo jsme tudíž čekali přes hodinu (ale zato jsem dali za 3 hlavní jídla, 2 polévky a 2 piva jenom tři stovky). Ze zvířátek tam mají něco kolem patnáctky koní různých plemen, dva dikobrazy, prasata, fretky, makaky a pštrosy, občas prolítnul kolem pes.. Celý "zoopark" jsme měli prošlý za 5 minut, a to jsme se courali.. No, popravdě řečeno, reklama na zoopark je hodně přehnaná, spíš je to atrakce, jak přilákat zákazníky do hospody. Ale jídlo bylo dobré, pivo studené a Martínek si mohl hrát venku na pískovišti..

Po obědě jsme vyrazili zpět směr Lužec, přes přívoz do Bukole, polňačkou do Hostína, kde jsme nakrmili naši vlastní zběř a jeli normálně po silnici do Libiše. Celou zpáteční cestu byl dost nepříjemný protivítr, což činilo cestu náročnou asi jako výšlap na Skalnaté pleso.. Martínek celou zpáteční cestu usilovně zpíval a když se mu zdálo, že jedu pomalu, komandoval mě "maminko jedééém, maminko utikááááám"...

Vyjeli jsme v 10, domů jsme se vrátili v 5, výlet byl dlouhý 32,5 kilometru. Bolí mě úplně všechno.

Fotky

Promoce 1.4.2009

Fakt to nebyl apríl...

Fotky