Pojala jsem nenávist vůči všem zvířatům, co se kolem mě pohybují, musím je krmit nebo se s nima jinak matlat. (Z tohoto výčtu vyjímám Anetku, Báru, Matýse, Krysíka a Šášu. Do jisté míry mi nevadí ani Danda a Majka). Všechny ostátní nesnášim, speciálně ty, co vydávají zvuky nebo se mi třou o nohy, takže bych do nich v nestřeženém okamžiku nejradši kopla, a předstírají, že vidět mě je pro ně vrchol dne a pak už je nic lepšího nečeká (teda aspoň do doby, než mě zase uvidí)...
Důvod??? Prostě mám depresi ze všeho živého, co jsme si pořídili nebo co se k nám nastěhovalo. Člověk to krmí, piplá, opečovává, odčervuje, očkuje, vychovává, velkoryse přehlíží, že 99 % naší zvířeny je k ničemu a jenom zbůhdarma žere a dělá bordel... A výsledek?? Když už si na ně člověk zvykne a nechá se zmanipulovat, tak po x letech péče si zvíře klidně onemocní a přes veškerou léčbu chcípne bez předchozího varování. Mám chuť ten přeživší zbytek (čítající asi tak 100 kusů) prodat, případně sežrat, abych se napříště podobným blbým zdechávacím nápadům ze strany těch bestií vyhnula :o((((((((((((((((
Ptáčátka
Přihlásit se k odběru:
Komentáře k příspěvku (Atom)
Žádné komentáře:
Okomentovat