Tuhle jsem dětem zpívala kus písničky Čaroděj Dobroděj od Vaška Neckáře z alba Vašek vypravuje pohádky Františka Nepila, a protože jsem neuměla kromě refrénu skoro nic, našla jsem si ji na youtube. Na cédéčku jsem ji nikde nesehnala, ale měli ji na i-legalne.cz ke stažení za nějakých 140 korun, tak jsem neodolala.. Sobecky ne kvůli dětem, ale udělala jsem radost sobě.
Prostě mi písnička a celé album připomněly okamžiky strávené doma s Marťou, když jsme jako děti stonali v obýváku na rozloženém gauči, dělali si z polštářů hradby a pouštěli si na gramofonu s jehlou desky.. Vaškovy roztomilé pohádky patřily k těm nejoblíbenějším (ačkoli jsem zjistila, že bych ani jednu z těch úžasných pohádek nebyla schopná převyprávět, jediné, co si z nich pamatuju, jsou názvy a ten pocit, který ve mně vyvolávaly..).
To je všechno, nečekejte u tohohle příspěvku žádnou pointu.. :o)
Žádné komentáře:
Okomentovat