Starý muž měl nádherného koně. Jednoho dne mu kůň utekl. Sousedé starce litovali a říkali: "To je ale smůla!" A dědeček na to: "Kdoví? Štěstí nebo smůla...? Neznáme celý příběh.”
Za dva týdny se jeho kůň v pořádku vrátil a přivedl s sebou celé stádo krásných divokých koní. Sousedé jásali: "Ty máš ale štěstí!" A dědeček na to: "Kdoví? Štěstí nebo smůla...? Neznáme celý příběh.”
Dědečkův syn jásal taky. Vybral si toho nejurostlejšího koně a tryskem na něm uháněl na protější kopec. Spadl a zlámal si obě nohy. Sousedé běželi za dědečkem: "Takové neštěstí!" A dědeček na to: "Kdoví? Štěstí nebo neštěstí...? Neznáme celý příběh...”
Krátce na to vypukla válka. Všichni zdraví muži z vesnice museli narukovat, jenom ten s polámanýma nohama zůstal doma. Sousedé, kteří se báli, že už nikdy své odvelené syny neuvidí, starci záviděli: "Tak měl přece nakonec štěstí, nebyla to smůla!" A dědeček na to: "Kdoví?"…
Ptáčátka
Přihlásit se k odběru:
Komentáře k příspěvku (Atom)
Žádné komentáře:
Okomentovat