Sněží sněží mráz kolem běží

Ve středu začalo sněžit a sněžilo až do čtvrtka dopoledne. V Libiši vyjel traktor s radlicí ve čtvrtek v 8 ráno, sníh odklidil ze silnice do vjezdů a na chodníky. Neposypáno, neposoleno. V novinách jsem četla, že pro obce je levnější vyplatit sem tam nějakou zlomenou nohu, než udržovat chodníky schůdné.. (dlužno říct, že v Libiši traktůrek chodník jednou protáhl, ale stihla se na něm vytvořit vrstva ledu, posypáno není, pokud to někdo před vlastním barákem neudělá dobrovolně).
Na Pražské si lidi vyjezdili koleje, kolem Hostína bylo protaženo bůhví kdy, silnice jsou pokryté uježděným sněhem, jediný posyp zajišťují pískaři, když jim něco za jízdy upadne z korby..
Silničáři zjevně spoléhají na to, že v neděli má být nad nulou a sluníčko, tak sníh na silnicích roztaje sám..
Ostatně, je nesmírně romantické pozorovat zimní třpytivou záplavu. Obzvlášť ze škarpy.

Lekce z biologie

Maminko maminko, podivej se co mam, to je chčáp!! Chčáp!!!!

Jak pracuje chlap

(situace: Michal vrtá skříňku, já se jdu napít nebo vysmrkat nebo už nevím prostě odcházím z pokoje..)

Kam deš???? Nechoď nikam!!!!!!!

Prooooč?

Protože potřebuju publikum!!!

Ženský a mužský element

Situace: děláme dětem v pokoji skříň..

Přijde Martínek: "Tatínku, co to děláš? Můžu ti pomoct vrtat?"

Přijde Aninka: "Tatínku, co to děláš? Špínu?"

Rrrrrrrrrrrrrrrrrrr

Včera Martínek řekl "kotrmelec" místo "kotlmelec". A dneska ráno u snídaně to několikrát zopakoval. Vypadá to, že "r" opravdu pochopil :o)

Zumbaaaaa

Při pohledu na špek přelézající přes zapnuté kalhoty jsem usoudila, že je potřeba někde vyhrabat a obnovit kondičku, kterou jsem mívala, než jsem začala posilovat akorát Martínkem a Andulkou (teda bicáky mi od porodu narostly, to je zase pravda..). Několik měsíců jsem uvažovala, co bych tak mohla dělat, až jsem narazila na plakátek, že v Neratovicích jsou hodiny Zumby - což je v podstatě hybrid mezi aerobikem, salsou, sambou, jazzem a hupsáním na místě.. Prostě od každého něco, geniálně marketingově zpracované a komerčně využité (Zumbu smí vyučovat pouze certifikovaní trenéři, na e-shopech naleznete nepřeberné množství zumbového oblečení a doplňků, DVD, hudby atd..). Přišlo mi to jako slušná forma pohybu, že bych mohla využít zkušenosti s latinou, není to nuda jako posilování a není to stereotypní jako aerobik.
Očekávala jsem, že na lekci přijde tak 5 lidí včetně lektorky - účast mě skoro vyděsila, sešlo se asi 50 účastnic všeho věku a různých postav. Každá měla s sebou flašku vody a ručník, velmi záhy jsem pochopila proč.. Lekce trvala hodinu, po prvních 3 minutách mě začalo pálit na hrudníku a píchat v boku, za dalších 5 minut se mi přilepil jazyk na patro, začala jsem mít mžitky před očima, potila jsem se jak dveře od chlíva (akorát ty přebytečný špeky jsem měla odporně studený) a natáhla jsem si stehenní sval..
Myslela jsem si, že si třeba tělo na nějakou taneční minulost vzpomene, ale šeredně jsem se spletla :o(((( Snad ještě větší problém než nedostatek kyslíku mi dělalo zkoordinovat ruce a nohy, cítila jsem se (a pravděpodobně i vypadala.. ) jak mentál. V úterý jdu znova, třeba se to poddá... A za měsíc budu štíhlá, krásná a plná energie ;o)

Svatomartinské 2010

Historie Svatomartinského

Svátek svatého Martina bývá s napětím očekáván nejen kvůli pranostice o bílém koni. 11. listopadu se totiž otevírají první láhve vína pocházejícího z podzimní sklizně. A pokud se mladé svatomartinské víno vyvede, znamená to, že bude kvalitní celý ročník.

Tradice svatomartinského vína se po staletí vyvíjela zcela svébytným způsobem, vycházejícím z koloritu českých zemí, především Moravy. Tady mladé víno získalo svůj název podle pravidelného otvírání a prvního ochutnávání v den sv. Martina, tedy symbolicky 11. 11. Jméno svatomartinské, spojené s vítáním nového vína se začalo užívat již na dvoře císaře Josefa II. Tehdy končila vinařům pracujícím u větších sedláků služba. V tu dobu byla již některá vína ve sklepě „vyčištěna“, a proto bylo zvykem ochutnat novou úrodu. Svatomartinské tak bylo vždy spjato s časem bohatého hodování a bujarého veselí. Odtud pochází dnes již tradiční spojení – svatomartinská husa se svatomartinským vínem. Toto období připadalo na dobu, kdy sklizeň již byla v bezpečí pod střechou a za dveřmi čekal klidný Advent spojený s předvánočním půstem. Příjemný zvyk dobrého jídla a pití přetrval do dnešní doby. Lidé v době vrcholícího podzimu rádi využijí příchodu mladého vína jako příležitosti pro pobavení a setkání s přáteli. Tradice svatomartinského vína je v České republice živá dodnes a zvolna se dostává také na Slovensko. Zásluhu má nejen vynikající práce vinařů, ale také propagace značky SVATOMARTINSKÉ, která garantuje vysokou kvalitu mladých moravských a českých vín.
Fakt, že zájem o svatomartinská vína roste dokládá stále větší poptávka. Zatímco v roce 2008 přišlo na trh asi 750 000 lahví s označením SVATOMARTINSKÉ, loni jich bylo již 1 100 000 (cca. 350 tisíc bílého, 300 tisíc růžového a 450 tisíc červeného vína). Dá se očekávat, že vzrůstající trend bude pokračovat i v následujících letech.

Toliko teorie z webu www.svatomartinskevino.cz. V praxi jsme vyzkoušeli Svatomartinské Svatovavřinecké firmy Réva Rakvice. Se vší úctou ke svatému Martinovi... byl to příšerný patok, trpký, nepitný, po jehož požití mě rozbolel žlučník.. Ale vzhledem k mému rozlišování vína na "červené-bílé-rose-dobré-hnusné" to nelze považovat za objektivní hodnocení.

Houby houby houbičky

Zrovna jsem našla v počítači fotky zářijové sklizně hub - letos opravdu rostly. Na fotkách jsme zrovna jen tak vyrazili s dětmi na Pokličky, zaparkovali u lesa a houby nás pomalu samy skákaly do můti bundy, až to chvílema byla otrava se pořád ohýbat, rostly skoro uprostřed cesty :o) Škoda, že takhle úrodné nejsou všechny roky, třeba taková houbová nádivka je lahůdka :o)))

Co se v mládí naučíš...

.. aneb Aninka krájí čmeláčkovi hlavu motorovou pilou...

Seveřanský Halloween 2010

Martínek před pár dny objevil ve skříňce v kuchyni nějaký marcipán, z čehož usoudil, že je potřeba, aby mu maminka upekla dort.. Takže jsem v sobotu večer upekla korpus, následně usnula u televize na gauči a do rána se dort dopekl a nazdobil (pečení je snadné.. :o)) ). Po ranním omatlání dortu na stůl dětičky absolvovaly cestu za pokladem - na papírech v obálkách měly nakreslené nápovědy, kde hledat další mapku a následně krabici s halloweenskými čokoládkami zakopanou do shrabaného listí na zahrádce. Skláním se před Martínkovou představivostí, protože některé obrázky bych nepoznala ani já sama, ač jsem je předtím vytvořila.. K obědu byla zelená bramborová kaše. Chuťově dobrá bez pachuti z potravinářské barvy, děti byly nadšené, já jsem měla tedy trochu problémy ji do sebe nasoukat :o) Pak děti s tetou Péťou matlali na zem a kuchyňskou linku těsto na štrůdl, tatínek vydlabal dýni a když se setmělo, vypustili jsme pár lampionů, z čehož jeden skončil na blízkém topolu..

Tak to byl v kostce náš Halloween..

Fotky

Pomůcka pro změnu času

Zrovna jsem zaslechla v televizi docela dobrou mnemotechnickou pomůcku na to, jak si zapamatovat posuny zimního a letního času...:

V zzzzzimě dozzzzzzadu, na jařřřřře dopřřřředu.

(Moje pomůcka je set-top-box, ten si čas aktualizuje i bez nápovědy..)

Myšlenka dne..

Otázka: Bude se ještě řešit odcházení od maturitních testů? Studenti to špatně nesli, že nemohou ani na WC.

Odpověď: U žádné obdobné zkoušky v Česku ani v zahraničí pravidla nepřipouštějí možnost, že žák opustí během zkoušky učebnu a má možnost se vrátit. je to zlaté pravidlo objektivního průběhu zkoušky. Nicméně je třeba uvést věci na pravou míru. Nikdo nezakazuje žákům odejít na záchod. Pouze se nesmí vrátit a ve zkoušce pokračovat.

(MS Dnes, sešit C7 - státní maturity, úterý 26. října 2010)

Mít právo dojít se vyčůrat nebo se napít vody ve škole považuju za naprosto samozřejmé. Ale je fakt, že to posuzuju podle sebe - za dobu čekání na státnice jsem šla čůrat 16 x, z toho 3 x jen za dobu, co jsem seděla na potítku (fakt jsem musela, nějaké luštění taháků cestou na záchod mě ani nenapadlo..). Kromě toho si dodneška pamatuju tu újmu, když mě ve školce nechtěli pouštět čůrat a já jsem se místo poledního spaní svíjela na matraci.. Ale zpět ke zkouškám..

Budeme vštěpovat žákům a studentům pěkně od začátku, že jsou to podvodníci a je potřeba je hlídat na každém kroku a že si mají tedy vymýšlet stále rafinovanější způsoby, jak podvádět a obcházet pravidla.. Už z principu...

Kultůra - Ať žije rokenrol!

Michal dostal lístky na nový muzikál Ať žije rokenrol! v pražské Broadwayi- dílko z pera Petra Jandy (hudba) a Karla Šípa (texty). Děj muzikálu je jednoduchý - na přelomu 50. a 60. let si do Čech pomalu prokousává cestu rokenrol jako protipól k adoraci kultury východního bloku. Tu zastupuje mladá svazačka Yvetta, jejím protikladem je proamerický zpěvák Ronny Konopásek, který se snaží české mládeži (a své lásce Yvettě) svou hudbu předložit jako jedinou možnou alternativu k tehdejší propagandě. Ronny svůj útěk od reality umocňuje alkoholem a drogami, skončí na psychiatrii a ve vězení, aby nakonec zemřel o několik desetiletí později v osamění a zapomenutý ve svém bytě, aniž by si široká veřejnost vzpomněla, že byl jedním z průkopíků rokenrolu v Čechách..
Tedy, o nějakém ději se v podstatě ani nedá mluvit, příběhy hlavních i vedlejších postav jsou naznačené, ale nemají pořádnou návaznost, dokonce ani příběh hlavní dvojice není dovyprávěný do konce.. Jednotlivé scény v tříhodinovém vystoupení se zdají být vystavěné s prioritou pobavit diváka za každou cenu parodováním absurdnosti tehdejšího systému - májový průvod, kulturní referent slintající nad sličnou sekretářkou, budovatelské písně, nablblí příslušníci... Což ale paradoxně vůbec není na škodu, přeci jen se radši chodím do divadla bavit než hluboce přemýšlet.
Písně a texty
Báječné, vtipné, nápadité, rockové. Romantické balady, tvrdé rekenrolové pecky i naprosto neuvěřitelné a žánrově nezařaditelné, přesto geniální kousky (třeba Já jsem cvok, ty jsi cvok).
Obsazení v pátek 24.10.2010
Ronny - Tomáš Beroun - výborný, a to jak zjevem, tak hlasem, široký rozsah, krásná barva hlasu i výraz, radost poslouchat :o)
Yvetta - Lucie Vondráčková - žádné překvapení, kromě roztomilého špulení pusinky a koulení očí nepředvedla naprosto nic, hlasově naprosto tuctová, některé rockové party zjevně nezvládala ani rozsahem, ani výrazem, kdybych si mohla vybrat, zvolím jakoukoli jinou alternaci
otec Yvetty - Andrej Hryc - coby spíše herec moc pěveckého prostoru neměl, ale jeho duet s Petrou Janů byl roztomilý
matka Ronnyho - Petra Janů - tady by se dalo vytknout snad jen to, že jí autoři nedali větší prostor se ukázat, hlasově se do muzikálu hodila jako nikdo jiný, ještě jsem čekala, že autor někde zařadí "Jedeme dál" :o)
Dr. Chvála - Michal Slaný - ani v podstatě nevím, jak zpíval, protože jsme se mlátili smíchy při jeho hereckých eskapádách, když představoval šíleného lékaře na psychiatrii
Evžen, Ronnyho manažer - Vilém Čok - celkem žádné překvapení, asi tam tak nějak patřil..
Policajti - pfffff, já fakt nevím, kdo je hrál a zpíval, ale pěvecky byli super.. :o((
Bareš - Vladimír Marek - prototyp ukázkového slizouna, opět jeho herectví přehlušilo jeho zpěv, jako u Dr. Chvály
Sekretářka - Michaela Zemánková - nádherný hlas, škoda, že nedostala jako zpěvačka větší prostor

Ač bych si lístky na tenhle muzikál asi nekoupila, rokenrol není moje krevní skupina a nečekala jsem od něj nic, byla jsem ve výsledku velmi příjemně překvapená, fakt jsem se bavila a nenudila jsem se. S klidem bych shlédnutí doporučila a kdyby zas dostal Michal lístky zadarmo, asi bych je nikomu nedala a zkoukla bych ho znovu.

(zdroj: oficiální web muzikálu)

Čaroděj Dobroděj

Tuhle jsem dětem zpívala kus písničky Čaroděj Dobroděj od Vaška Neckáře z alba Vašek vypravuje pohádky Františka Nepila, a protože jsem neuměla kromě refrénu skoro nic, našla jsem si ji na youtube. Na cédéčku jsem ji nikde nesehnala, ale měli ji na i-legalne.cz ke stažení za nějakých 140 korun, tak jsem neodolala.. Sobecky ne kvůli dětem, ale udělala jsem radost sobě.

Prostě mi písnička a celé album připomněly okamžiky strávené doma s Marťou, když jsme jako děti stonali v obýváku na rozloženém gauči, dělali si z polštářů hradby a pouštěli si na gramofonu s jehlou desky.. Vaškovy roztomilé pohádky patřily k těm nejoblíbenějším (ačkoli jsem zjistila, že bych ani jednu z těch úžasných pohádek nebyla schopná převyprávět, jediné, co si z nich pamatuju, jsou názvy a ten pocit, který ve mně vyvolávaly..).

To je všechno, nečekejte u tohohle příspěvku žádnou pointu.. :o)

Mlíko přímo od krávy

V Kralupech u teska instalovali mlékomat, provozovaný farmou HOLE. Na zprovoznění jsem se těšila, opravdu jsem měla zájem si kupovat čerstvé neupravené biomlíko přímo od vemene. (Mimochodem - při čepování mléka jsem zaznamenala pozoruhodný sociologický jev: K mlíkomatu jsem přišla sama, široko daleko nikdo, ale jak jsem strkala mince do automatu, srotilo se kolem mě asi 10 potencionálních zákazníků, kteří ze mě nespouštěli oči a bedlivě sledovali postup, ti bystřejší napodobovali moje úkony, tedy nákup lahve, strčení do dvířek a načepování mléka - návod je zřejmě málo blbuvzdorný a příklady prostě táhnou).
Po načepování jsem mléko nedočkavě ochutnala, ale výsledkem jsem byla poněkud rozčarovaná. Mlíko chutná úplně standardně jako z krabice, chuť je nevýrazná, řídká, vůně nijaká. Doma jsem ho dle pokynů výrobce převařila a hned napoprvé napekla na hrnec. Stejný poznatek jsem učinila i s druhým litrem, který jsem ohřívala na úplně malinkém plameni - výsledek totožný, mléko probublávalo, ale neutíkalo, škraloup veškerý žádný..
Mlíkomat byl pro mě opravdu velké zklamání, doufala jsem, že konečně budu moci dopřát dětem chuť stejného nefalšovaného mléka, jaé jsme pili ve Mšeně od Černých nadojené od krávy - bylo nasládné, husté, tučné, samá smetana, při vaření jsme čekali na stráži u hrnce a do utíkajícího mléka foukali, z vychladlého jsme sbírali centimetrový škraloup.. Tak nevím, možná krávy před 20 lety dojily tučnější mlíko nebo je teď krmí nějakými granulemi, co způsobí latexovou krabicovou chuť?? To už je lepší biomlíko od Olmy nebo našebio z Billy.. Možná vyzkouším automat jiného farmáře.
Nebo si pořídím krávu.

Proč se Pražáci stěhují na venkov..

"My jsme se přestěhovali na vesnici, protože mamina moc utrácela, tak jí tam táta koupil dům, protože tam se nedá moc nakupovat."....

Netřeba komentáře.. :o)

(Magazín Víkend MF Dnes, 21.10.2010, číslo 42, téma Co na to děti, odpověď osmiletého Jakuba na dotaz Proč se lidé z vesnice stěhují do města).

Až vyrostu, chci být...

Včera při hraní s legem Martínek prohlásil, že až vyroste, chce být rytířem.. Bude prý jezdit na Dandovi a bude mít meč. A bude bojovat proti bojovákům..

Předpokládám, že bude následovat potápěč, zvěrolékař a popelář...

Třiďte odpad, má to smysl..

.. aneb jak se na severu vozí plasty do kontejneru..

Policejní příručka

Shlédla jsem reportáž na TV Nova o příručce pro policisty, ve které jsou údajně nesmysly, které přece zná každé malé dítě. Některé reportáže TV Nova jsou opravdu stupidní, tahle ale doposud s přehledem vede, navíc doplněná rádoby vtipnými animovanými scénkami..

Autorům reportáže zjevně uniklo, že existuje zákon, který přikazuje zaměstnavateli zajistit pro zaměstnance takové pracovní podmínky, aby nedošlo k jejich ohrožení nebo zranění (Zákoník práce, část V. Bezpečnost a ochrana zdraví při práci). Zaměstnavatel taky musí vytvořit kategorizaci rizik, kde všechna možná rizika klasifikuje a stanoví opatření. V naší firmě se rizik vyskytuje jen omezené množství, policajty v terénu ohrožuje několikanásobně víc faktorů.. I když se některá opatření jeví jako stupidní a známá i předškolákům. Ono je to sranda až do okamžiku, kdy se stane zaměstnanci nějaký úraz. A pak se po nedostatečné dokumentaci vozí jak příslušné úřady, tak toho může zneužít i zaměstnanec. Že si zlomil nohu v nártu, když mu na ní spadla paleta? Ale vždyť mu nikdo neřekl, že žabky nejsou vhodná obuv do skladu a že má mít kožené boty s pevnou špičkou... Rozdíl v tom mít nebo nemít zpracovanou BOZP je především v tom, kolik a zda vůbec bude muset zaměstnavatel zaplatit zaměstnanci za jeho úraz.

Po několika absolvovaných kontrolách ze strany různých úřadů sledujících bezpečnost práce a ochranu zaměstnanců a vzhledem k tomu, že se nějakou dobu BOZP zabývám, mi jakákoliv nařízení, příručky a předpisy stupidní nepřipadají, spíš naopak. A instruktážní video nebo názornou ukázku si lidi zapamatují snadněji, než 10 stránkový manuál - ověřeno na našich lidech v provozu..

Zaslechla jsem z televize zejména:

1) Opatřením proti zakopnutí je vhodná obuv a sledování cesty - a co je na tom jako divnýho nebo zábavnýho??? Když si policajt nabije hubu po uklouznutí v pantoflích, tak je to jeho blbost a nemůže očekávat kompenzaci ze strany zaměstnavatele. Naši lidi si berou na plac v létě sandály. Vědí to a jsou srozuměni s tím, že v případě, když jim na nohu spadne balík, tak se mají v tichosti odplazit a ošetřit ve své dovolené, jinak jim za porušení směrnice o BOZP a nepoužití předepsané ochranné obuvi hrozí okamžitý vyhazov..

2) Opatření proti zasažení bleskem - neschovávat se pod strom - že to ví každé malé dítě? A ví taky to, že primárně ho nemusí zabít spadlá větev, ale především proud, který projede kořeny do půdy v okruhu několika metrů od stromu..? Tuhle byl na koňské diskuzi dotaz jak se zachovat, když jezdce na koni zastihne uprostřed holé pláně bouřka. Autoři reportáže by se asi divili, kolik dospělých lidí by sice z koně slezlo a lehlo by si na zem aby nevyčnívali a nepřitahovali blesky, ale drželi by přitom svého stojícího koně za otěže, aby jim náhodou v bouřce neutekl...

3) Opatřením proti zranění zvířetem nebo hmyzem je nestrkat pazoury kam nemám a nedráždit zbytečně dobytek.. Kolik pražských dětí například vidělo živou krávu nebo ví, že beran před útokem pár kroků zacouvá?? Pokud zaměstnanec úmyslně vleze do ohrady krav s telaty a bude telata tahat za ocas, zaměstnavatel pak nemusí hradit pozůstalým kompenzaci za ušlapaného člena rodiny..

4) Ochranou proti zimě je teplé oblečení a nápoje - opět nechápu, co shledává reportér zábavným. Zátěž teplem a chladem je jedním z rizik, dokonce jsou předepsané i druhy nápojů a jejich minimální množství..

Perlička z našich vlastních předpisů: riziko únavy očí a boleti hlavy při práci se zobrazovacími jednotkami - opatřením je po každé hodině práce na počítači 5 minut koukat do zdi nebo z okna a kroutit očima..

Vysmívanou příručku o revitalizačních cvičeních jsem si prolétla a nijak blbá mi nepřipadá. Uvedené cviky jsou užitečné, i když.. přiznávám.. představa příslušníka v uniformě protahujícího si lýtkové svaly před zahájením udělování pokut za rychlou jízdu mi přijde mírně úsměvná.. :o)

TV Nova se zas jednou vyznamenala.. jsem zvědavá, jaké směrnice o BOZP mají například její terénní reportéři nebo kameramani.. vsadila bych se, že o moc odlišné od těch policejních nebudou..

Jde vaše zviřátko s módou?

Dlouhou dobu jsem považovala diamantové přívěšky na obojek, barevné oblečky, botičky na tlapičky a lak na drápky za největší úchylnost páchanou na ubohém zvířeti, nicméně jsem zjistila, že jsem dost nemoderní. Teď totiž frčí zvířecí paruky!! Vyrábí se v mnoha barvách, délkách, velikostech a stylech pro pejsky i kočičky. Jejich nošením zvíře vyjdařuje svou stylovost a dobrý vkus v módě.. Paruku můžete pořídit za pár dolarů třeba na E-bay.. To by mě zajímalo, co by mi na podobný módní výstřelek řekla Anetka (na červený svetřík se sobem loni o vánocích, co jsem na ni narvala, se koukala teda dost nevraživě.. až najdu fotku, přihodím ji)..