Kadeřnické zamyšlení

Nechala jsem Andulku pohlídat a vrátila se mi domů s ostříhanou ofinou. Když pominu, že byla dva roky plešatá, oslavuju každý nový narostlý vlásek, snažila jsem se nechat jí vlasy vyrůst na stejnou délku pro účely svázání do culíku, bude trvat další rok, než jí to odroste a s ofinou á la hrnec vypadá jako pitomeček, tak mě neskutečně uráží sebestřednost některých jedinců, kteří si myslí, že si můžou s mým dítětem dělat co chtějí bez toho, že by projevili základní mezipříbuzenskou slušnost a třeba se zeptali, zda-li s tím vůbec souhlasím a nebude mi to vadit.. Ne, nesouhlasím a vadí mi to. S čím přijde příště? S trvalou? Nabarvená na zrzavo? Nebo rovnou ošmikaná na ježka? Ocenila bych, kdyby příště pachatel/ka experimentoval/a na svých vlastních vlasech a moje děti vynechal/a.