Konec domácího klidu..

Jižani vůbec nevědí, co opravdu obnáší "konec domácího klidu". Ta pravá apokalypsa nastala na Severu v pátek 14. listopadu. Ráno Michal odcházel do práce a Martínek ještě spal. Říkám mu - nech mi dveře v ložnici otevřený a u Martínka zavři, já ho uslyším. Samozřejmě jsem v tu ránu vytuhla. Najednou slyším "mamíííííí". Ne z Martínkova pokoje, ale vedle mojí hlavy.. Ten malej zmetek vylezl z postýlky, zjistil, že nikdo nikde není, tak si otevřel dveře, inteligentně se vyhnul schodům a šel mě hledat do ložnice... Ach jo, budeme ho muset ani lepit k postýlce izolepou, aby nám nezdrhnul...