Happy New Year!!

Autor fotky: šmejda

Reklama na budweiser, tentokrát psí

Martínek maluje Dandu

Na obrázku je kůň. Danda.

Až přijde manža odpolčo z práce, uvařim óóóóbrňamku..

... a bude si mocinky čvachtat..

Třeba by si dal kečupovou polívku (zahuštěná teplá voda s kečupem a vegetou..).

Nebo rohlíkový karbanátky.. (osmaženej rohlík ve vajíčku s nakrájenym salámem a vegetou).

A když budu mít jó náladu, udělám knedlíkovej sendvič v trojobalu. S vegetou.

Zdroj fotek: mimibazar.cz. Náhodou si nevymýšlím, inspirovala jsem se tady: Módní peklo. A k té inspiraci mě inspiroval link, co mi poslala můťa: Slovníček uživatelek Mimibazaru. Některé výrazy mě naprosto rozsekaly. U některých jsem nevěřila vlastním očím.

Žebříček nejstupidnějších výrazů zveřejnila idnes tady.

Kdo ve skutečnosti vládne naší rodině..

Tohle snad není můj kůň..?!?

Jak to dopadne, když správce pastviny zapomene posekat pár lopuchů uprostřed.. Zatímco všechny ostatní hajtry ostrůvek inteligentně obcházely, Mařenka si tam zjevně ustlala.. Nalezení ocasu po vrstvou těch parchantů trvalo necelé tři hodinky..

Aninka - třetí narozeniny

Trochu opožděně přidávám pár fotek z Aninky třetích narozeniny, které jsme oslavili za přítomnosti Jižanů zkraje července. Aninka a všechny další děti dostaly asi miliardu dárků. Pak jsme si venku opekli nějaké masíčko (na plotýnce..), naházeli děti do bazénu umejt a rozbili na trávníku stanový tábor.

Aninka ve třech letech umí celkem obstojně mluvit (tedy hlavně mluví pořád..). Má slova, která zatvrzele opakuje svým způsobem, i když ví, jak se to řekne správně - do myčky se dává zásadně a pouze "nabletka" a nenechá si to vymluvit.. Další hitovky jsou "bíla" (víla) a "fčelenka" (čelenka..). Jinak se u ní za poslední rok moc nezměnilo - pořád je to úžasně optimistické sluníčko, co se skoro pořád usmívá..

Další fotky

Martínek v IQ parku

Děda Honza vzal Martínka do IQ parku v Liberci. Největší trhák prý byla hasičská tyč, po které Martínek sjížděl, dokud nepadnul.. Všechny fotky jsou TADY.

Myšlenka dne..

Pythagorova věta: 24 slov

Archimédův zákon: 67 slov

Deset přikázání: 179 slov

Americká Deklarace nezávislosti: 1.300 slov

Ústava USA se všemi 27 dodatky: 7.818 slov
Vyhláška EU o prodeji zelí: 29.911 slov

(autor nevím, zdroj kolovací e-mail)

Žabí břicho poprvé ve školce

Foťák jsem zapomněla na stole, ale to je fuk, stejně se nic světoborného nestalo. Prostě Martínek vzal Andulku za ruku, ukázal jí, kam si má strčit kartáček na zuby a pastu, kde jsou záchody a jaké hračky nejvíc frčí.. Jsou to broučkové :o)

Cyklovýlet Vinice 21.5.2011

Protože počasí a ostatní události cykloradovánkám na jaře nepřály, zahájili jsme letošní cyklo-vozíko-sezónu decentně tréninkově. Z nedostatku invence jsme vyrazili za babičkou Máňou na Vinice na oběd.. Vzali jsme to značenou cyklotrasou přes mlíkojedský most podél Labe, kvalita cesty dost hrozná, ale výhled na spolanské chladící věže zrcadlící se v šedavé hlubině byl inspirující (nekecám, pro industriální stavby mám slabost). Okolo Labe pár metrů od Spolany se všude rozkládá chráněná krajinná oblast, kdybyste to náhodou nevěděli. Potkali jsme chráněného brouka a žábu. Vyjeli jsme někde ve Větrušicích, kde jsme vjeli na pole a polmo pokračovali obloukem kolem státovky až ke kopci nahoru na Vinice. Zpět jsme to dali po silnici přes Záboří, Červenou Písku, Tišice a domů.

Délka: 21 km
Pohodový čas: cca 2,5 hodiny (přes pole a kolem řeky to šlo pomalu, po silnici zpět jsme frčeli)

Index MTCD (mírně trénovaný cyklista s dítětem): 2/10 (záporně hodnotím cyklotrasu kolem Labe, tam prostě žádná vhodná pro trekové kolo není..).

Fotky

Trasa na BikeMap

Rrrrrrrrrrrrrrrrrrr.... v žabím provedení

Aninka se rozhodla, že bude mluvit jako velká holka, tak se naučila říkat "r" (poprvé 27.7.2011). Akorát, že chrčí jak Holanďan s laryngitidou, takže ji v tom podporovat nebudu. Doufám, že pochopí, že má drrrnčet jazýčkem a ne hrtanem.. Ke "flapání na javyk" si docela úspěšně vymyslela další logopedickou chuťovku...

Amálka na severu

V rámci výměnného pobytu dětí navštívila Amálka sever. Vzhledem k tomu, že je to už dýl (zhruba někdy kolem 13.5.), tak si ani nevzpomínám, jestli byla hodná a kolikrát jsem ji musela zmydlit :o)..

Aktivity: vyskládání šatníku na podlahu a výběr vhodných princeznových šatiček na následné poskakování po baráku, jízda na koni (nechtěla vůbec dolů!!), týrání kuřátek, vyhlazování koček, účast na pirátském dni ve Lhotce. Víc jsme nestihli, dorazili rodiče..

Fotky

Vědci varují: kočky způsobují rakovinu mozku

Kočky údajně mohou přenášet rakovinu mozku na své majitele. Podle vědců by to mohl způsobovat parazit, který se množí v žaludku tohoto oblíbeného domácího mazlíčka. Teorii se snaží vědci ověřit dalším výzkumem, na který se připravují. Včasným varováním by se podařilo zachránit mnoho lidí před touto zákeřnou chorobou. Parazit Toxoplasma gondii se na člověka přenáší vajíčky a může způsobit změnu osobnosti jak u lidí, tak u zvířat. Gondii prý dokáže změnit muže na „agresivní a žárlivé šelmy“, zatímco ze žen se jeho vlivem stávají „přítulné kočičky“. Francouzští vědci pod vedením Frederica Thomase porovnali údaje z několika zemí a zjistili, že rakovina mozku nejčastěji postihuje lidi žijící v oblastech kde je parazit nejvíc rozšířený. Nejvíce náchylné jsou těhotné ženy. Odborníci proto doporučují, aby se tyto ženy vyhýbaly kontaktu s kočkami.

(výše uvedený paskvil pochází odtud)

Psali to v Blesku a tam nelžou... Jdu chytnout Anetku a preventivně jí zakroutim krkem. Člověk nikdy neví..

Miláčkové

(řazeno dle data pořízení)

Myšlenka dne..

... Někde mohlo být několik správných odpovědí, ale jen jedna byla ta nejsprávnější... (metodička Cermatu Jana Münzbergerová ke kritice zpracování státních maturitních testů z češtiny...)..

Všechna zvířata jsou si rovna, ale některá jsou si rovnější..

Rozdělíme se - chceš tu větší nebo tu menší polovinu?

Podobnost mezi prvním tvrzením a dalšími dvěma je čistě náhodná.

Na obranu metodičky budiž její původní článek s vysvětlením hodnocení testů z češtiny, protože média "citovala" věty nepřesně a vytržené z kontextu. Původní zdroj nemůžu najít, ale snad bude stačit jako zdroj EduIn..

Myšlenka dne..

"Vzhledem k dramaticky sníženým cenám okurek a další zeleniny je nejvyšší čas rozšířit fámu, že krvavé průjmy způsobuje benzin, voda, plyn a elektřina…"

(autor: Miroslav Macek, http://www.macekvbotach.cz/uterni-glosy-7-6-2011/)

Nová choroba - "golfový loket"

Tuhle jsem v rádiu zaslechla reklamu na nějaké mazání na bolavé svaly a klouby. Dozvěděla jsem se mimo jiné, že je vhodným přípravkem na "golfový loket". No, tenis už evidentně nefrčí..

Lidstvo vs. švestky

Věděli jste, že švestka má s člověkem shodný počet chromozomů? To zjevně vysvětluje příchylnost lidí ke slivovici..

Hurá na dostihy

Ač máme koně už nějakých 8 let, nikdy nás nenapadlo jít do Chuchle na koníčky.. Faktem je, že plnokrevníci v tréninku s postavou závodního chrta mi nikdy přitažliví nepřipadali, ale co, když už jsme dostali lístky zadarmo... Na programu byla Cena Skanska a dalších 7 dostihů různé kategorie (neděle 22.5.). Program docela odsýpal, co půl hodiny, to nový rozběh, v mezičase chodili koně v paddocku nebo po doběhu jeden po druhém pod hadici, takže se dětičky ani nestihly nudit. Samozřejmě jsme si šli vsadit. V prvním dostihu vybral Martínek koně, který měl na zadku vyholenou šachovnici a v ocase zapletené perličky. Doběhl šestý z osmi. Ve druhém dostihu jsem vsadila na šampióna podle kurzu. Doběhl pátý. Do třetice všeho dobrého a dokud nevyhrajeme, tak budeme muset sázet dál, takže jsme vsadili na koně v kombinaci šachovnice a kurzu a vzhledem k tomu, že jsme se na konci programu dočetli o možnostech sázení, vsadili jsme na doběh na 1.-3. místě. Náš favorit doběhl druhý, takže jsme šli inkasovat :o) Za celkem vsazené tři stovky za všechny 3 vsazené rozběhy jsme vyhráli celých 80 korun!! :o) Umím si představit prosázet celou výplatu.. Odpoledne jsme završili návštěvou místního kolotoče a trampolín a večeří u mekáče.. Na koníčky znovu klidně zase půjdeme, je to vzrůšo a u rovinových dostihů nehrozí, že by děti koukaly na nějaká jatka, ovšem třeba takovou Velkou pardubickou shlédneme radši v televizi..

¨

Všechny fotky

Záchrana dravé zvěře

Při návštěvě koňů na pastvině jsme jim z napajedla vylovili dravce, vypadal jak zmoklé kuře, i zhruba tolik vážil. Zavolali jsme mu dravčí záchranku AVES. Nakonec se z dravce vyklubal obyčejný poštolák, navíc prý nažraný a možná by uschnul i sám.. Ts, takové zneuznání....

Fotky

Larví 4. narozeniny (15.3.2011)

Ach jo, další rok v háji, a to jsme ho ještě předevčírem po nocích nosili, aby neřval, a přes den jsem ho kodrcala v kočárku (aby neřval..).. Miluju je, oba.

K narozeninám samozřejmě dostali dárky všichni červi, Aninka s Amálkou dostaly od babičky Zdeny úžasné princeznovské šatičky, které sklidily zasloužený úspěch. Martínek měl asi největší radost ze sady štít-meč-přilba. S Aninkou si to vyměňoval střídavě za šatičky. Slušelo mu obojí :o) Další den mu teta Péťa nadělila sadu "malý archeolog" - měl si sám ze sádrového kvádru vykutat archeologickým kladívkem vlastního tyranosaura. Na to, že do byla hračka 8+, tak to Martínek zvládnul za 2 hodiny celé sám i s poskládáním dílů kam patří, a to skoro bez pomoci.

Všechny fotky

Livigno 12.-19.2.2011

Když už teda rosnička hlásí horké letní teploty, říkala jsem si, že není od věci se trochu zchladit, takže přihazuju fotky z letošní lyžodovolené v italském Livignu. Livigno je malé městečko na severu Itálie u hranic s Rakouskem a Švýcarskem. Leží v údolí obklopeném svahy s mraky sjezdovek. Je to duty-free zóna, takže lyžaři večer pořádají nájezdy na prodejny s parfémy a cigaretami.

Jela jsem sama s Martínkem (a dědou Honzou a Marcelou), sice jsem z toho měla trochu obavy, ale nakonec se ukázalo, že úplně zbytečné. Na cestu jsem přibalila notebook a na externím disku nahraných asi 50 pohádek, což se ukázalo jako geniální řešení. Martínek vydržel cestu v autě výborně, asi dvě hodiny konverzoval a 4 hodiny spal, ale pak už nebylo jak ho chudinku zabavit, takže nastoupily pohádky. Jen musím napříště pořídit sluchátka, protože přes hluk z auta nebylo pořádně slyšet.

V Livignu jsme byli ubytovaní v chatě, která na první pohled vypadala jako stáj na krávy, trochu jsem se obávala, jestli nebudeme spát na slamníku. Domeček byl nicméně uvnitř krásně moderně, pohodlně zařízený a vybavený. Jídlo jsme měli vlastní, bylo tam pár samoobsluh, cena jídla byla srovnatelná s našimi cenami. A mají tam výborný sýr, přímo v Livignu je mlékárna.

Na druhý den jsme vyrazili na sjezdovky. Kupodivu ani v Alpách nebylo tolik sněhu, možná tak půl metru maximálně, to snad i u nás ho bylo v té době víc.. Sjezdovky jsou po celém údolí a je jich asi 135 kilometrů, všechny perfektně upravené a ve všech stupních obtížnosti, včetně vysloveně dětských svahů s různě postavenými zvířátkovými slalomy a další zábavou pro děti. Permice pochopitelně platí na celé údolí.

Děda Honza se o Martínka vzorně staral a učil ho lyžovat, takže jsem měla skoro každý den čas si sama pár hodin zajezdit (nááádhera - urolbovaná sjezdovka v ranním slunci je prostě luxus..). Martínek si první jízdu rozbil hubu, když najel do haldy sněhu, následně nechtěl lyžovat jinak, než připoutaný na laně. Ale jak získal sebevědomí, začal si troufat a poslední den zvládnul i černou sjezdovku (dostali jsme se na ni omylem, jinak jsme jezdili modré nebo dětské).

Překvapilo mě, kolik tam bylo Čechů, čeština byla slyšet pomalu víc než na Václaváku.

Velkou nevýhodou je, že mimo ubytování přímo v centru leží ostatní chaty dost daleko od sjezdovek. Sice jezdí každou chvíli skibus, ale jen jednosměrný, musí se přestupovat, k nám jezdila jen jedna linka. Jet s Martínkem ze sjezdovky na oběd by znamenalo, že se zpět už nedostaneme než zavřou vleky, takže jsme volili buď brumíka z batohu nebo jídlo někde ve skibaru (výborné, leč za nekřesťanské ceny, za jídlo pro dospěláka a dítě jsme dali 25 Eur, ani jsme nemrkli) a pak Martínek lyžoval až někdy do 3 nebo jak vydržel, usnul mi obvykle někde v autobuse...

Všeobecně jsem byla z dovolené s Martínkem nadšená, jela bych zas, doufám, že se někam dostaneme. Martínkovi jsem slíbila koupit hůlky, předpokládám, že s prvním sněhem si na ně vzpomene.. Jak na tom bude Andulka se uvidí, Michal objevil kouzlo snowboardu (resp. si nezlomil žádnou nohu), je možné, že vyrazíme všichni 4..

Všechny fotky.

Ještě mám spoustu videí, až přijdu na to, jak je stáhnout a nahrát, tak přidám odkaz..

Jediný zimní karneval - Clam-Gallasův palác

V únoru jsme byli na jediném karnevalu, který jsme zvládli, aniž by byly obě děti nebo oba dospělí nemocní. Těšila jsem se, že půjdeme ještě do Mšena a Aninka s Amálkou provětrají nové princeznové šatičky, ale zánět průdušek to jistil.. Komentář napsal Marťa, netřeba se opakovat, takže pouze přidávám další fotky. My jsme taky nevydrželi až do konce, to se fakt nedalo. Dětem jsme výlet zpestřili návštěvou mekáče..

Všechny fotky

Útok moderní techniky

Ve čtvrtečním magazínu MF dnes je skoro vzadu rubrika "televizní novinky", kde "najdete každý týden novinky ze světa televize". Teď tam byl článek o nové televizi, která rozpozná divákův obličej a podle toho nastaví nabídku podle jeho preferencí. Taky umí převést 2D obraz na 3D, aniž by musel mít člověk na očích speciální brýle, stačí si speciálně sednout. Vyšší řady mají i webkameru, aby člověk mohl přes televizi videotelefonovat.. Ufff, tohle je teda na mě moc. Tuhle jsem strčila do naší TV flashku a ona si sama našla videa k přehrání a pustila dětem pohádku. Byla jsem u vytržení, jakou máme doma hi-tech vymoženost. Evidentně jsem hooodně pozadu, nejspíš bych měla začít trávit před televizí víc času, abych ji náležitě ocenila....

Záznam z minulého tisíciletí

Bráša mi poslal naprosto unikátní záznam z oslav 75. výročí založení DG v Kralupech, které se konalo v listopadu 1998 (tedy z dnešního pohledu hluboký středověk). Součástí akce byla akademie v kulturáku Vltava, kde se skladbou "Happy Birthday" vystupoval kralupský taneční kroužek. Podobnost některých (dvou) aktérů se členy naší rodiny je čistě náhodná :o))))

http://www.youtube.com/watch?v=S8hrJJ5wWTs

Myšlenka dne...

Starý indián vyprávěl svému vnukovi o boji, který probíhá uvnitř každého člověka. Řekl mu, že takový boj se dá přirovnat ke krutému souboji dvou vlků.

Jeden z nich je zlý - je to závist, žárlivost, smutek, nenávist, hrubost, sebelítost, domýšlivost a sebestřednost. Ten druhý je dobrý - je to radost, láska, vyrovnanost, skromnost, laskavost, empatie, věrnost, soucit a důvěra.

Vnuk o tom všem přemýšlel a po chvilce se zeptal: "A který z nich vyhraje?"

Starý indián odpověděl: "Přece ten, kterého krmíš!"

(indiánská pohádka, zdroje se nepodařilo vypátrat)

Kvíz na Facebooku

Michal objevil, že na FB funguje jakýsi kvíz - jména přátel se propojují s náhodnými otázkami, když se klikne na odpověď, připisují se body, dotyčnému přijde hláška, že si o něm někdo myslí, že.. Otázky jsou typu: Myslíš, že XY chlastá? Myslíš, že by se XY měl/a ostříhat? Myslíš, že se XY někdy předávkoval léky? Je XY povrchní? U některých otázek jsem se opravdu ve spojení s konkrétním jménem pobavila a některé fakt pasovaly. Nicméně podobné FB aktivity mi přijdou docela nebezpečné a úchylné. Za 50 nasbíraných bodů totiž můžete odhalit, která osoba o vás odklikala například to, že se domnívá, že jste tlustý ochlasta nebo že jste gay. Je tohle ještě nevinná zábava? Přijde to puberťákům vtipné? Nebo je to cílené šťourání se lidem v soukromí a umělé vyvolávání konfliktů mezi nimi, když zjistí, co si kdo o nich "opravdu" myslí? Uff, jsem ráda, že profil na FB ani jiné sociální síti nemám a zarytě odmítám si jakýkoli vytvořit..

Nejlepší řidiči? Štíři!

Dvanáct znamení zvěrokruhu provází lidské životy dlouhou dobu. V souvislosti s jejich vlivem na mysl člověka a stav věcí se někdy mluví o souhrnu náhod, jindy se zmiňuje ovlivňování charakteru, zdraví nebo vztahů. Ve statistikách České pojišťovny se v souvislosti s dopravními nehodami objevují všechna znamení. Některá více, jiná méně. Nicméně po prozkoumání pojistných události za loňský rok přináší ČP jasné sdělení – rozdíl mezi mistry bouraček Berany a nejlepšími řidiči Štíry činí téměř 30 procent.

Nejčastějšími viníky dopravních nehod jsou podle aktuálního zjištění České pojišťovny motoristé Berani, kteří v loňském roce způsobili o 12,4 % více škod, než je průměr u řidičů ostatních znamení. Lidé narození ve znamení Berana věří ve vlastní schopnosti, snaží se co nejrychleji dosáhnout cíle, který si stanovili, a často překračují meze. Jsou průbojní a ambiciózní, když se pro něco nadchnou, a chtěli by mít všechno hned. Ani řidiči a řidičky narození ve znamení Býka a Raka si však příliš oddechnout nemohou. Také pro ně dle statistik ČP dopravní nehoda rozhodně není výjimečnou situací.

Naproti tomu nejméně často se u dopravního karambolu potkáte se Štíry. Způsobují o 14,2 % méně nehod, než je průměr ostatních znamení. I v tomto případě existuje jistá provázanost se štířím charakterem. Štíři bývají všímaví, bystří, vše pozorně sledují a máloco jim unikne. Mívají silně vyvinutou intuici. Na první pohled se zdají být pasivní a nenápadní, ale uvnitř skrývají spoustu energie. Muži Štíři jsou vytrvalí, a pokud se pro něco rozhodnou, nevzdají to. Štíři figurují v tomto srovnání nejen jako ti, kteří zaviní nejméně dopravních nehod, ale také se v nejmenší míře u nehod vyskytují jako poškození. S trochou nadsázky tak čísla České pojišťovny říkají: pokud chcete dojet bez nehody, posaďte za volant Štíra. Nebo Střelce či Kozoroha – právě oni doplňují trio nejméně bourajících znamení.

Když se loni na silnicích střetla vozidla, v největším počtu případů šlo o kombinaci Beran (viník) a Rak (poškozený). Raci se obecně s ostatními znameními dostávají do křížku nejčastěji – ať už v roli bourajícího nebo nabouraného. Raci mívají zasněný a sentimentální charakter. Jejich povaha tak může být příčinou toho, že na silnicích patří mezi „otloukánky“.

Charakteristiku řidičů a jejich nehodovost podle znamení zvěrokruhu můžete brát s větší či menší rezervou. Jedno však platí určitě: dejte na silnici pozor a jezděte opatrně bez ohledu na to, v jakém znamení jste narození.

(Zdroj)

Analýza nehodovosti v naší rodině (nerozlišuju pachatel x oběť):

Štír: 0

Rak: 4 (ale za ten nárazník fakt skoro nemůžu, soused tam prostě neměl stát!!)

Býk: 2 (+ jedno sejmutí zákazu vjezdu, ale to bych nepočítala)

Vodnář: 3 (ok, jedno z toho byl jen nárazník)

Řřřřřřřřřřřřř

Dneska mi Martínek cestou ze školky nadšeně vyprávěl, že jezdil na motokáŘřřře. Byla jsem tak zaujatá tím, že řekl zřetelně "ř", že jsem ani moc nevnímala, jak to s tou motokárou vlastně dopadlo.

Asi 14 dní jsem ho učila říkat kuržekuržekurže, slovo kuře nakonec dal snadno, ale u ostatní ř-slov se nechytal. Dneska mu tam ten jazýček skočil úplně sám :o)

Po zbytek dne hulákal "voře voře jan přiletělo k němu devět vran", "mařeno řekni ř neřeknu ty vořechu" a "kmotře petře nepřepepři toho vepře", až mi z toho dřřřřnčela hlava..

Hluboká v obrazech (výlet 4.-5.11.2010)

Fotky

Halloween 2010

Zámeček Dětenice a následně menší večeře v dětenické hospodě. Park i zámeček byl plný oživlých mrtvol.

Všechny fotky

Maminko, vyfoť mě...

Poslední cyklovýlet 2010 - Ctěnice

Loňskou cyklosezónu jsme zakončili výletem do Ctěnic, kde je zámeček a muzeum kočárů. Ani si moc nepamatuju, jak jsme tam jeli, drželi jsme se podél státovky na Prahu.. Ve Ctěnicích jsme si dali v parku piknik a mrkli na kočáry, děti objevily skákací hrad, my dospěláci zase báječnou kavárnu s výbornými dortíky. Ze Ctěnic jsme vyrazili směr Brandejs a odtamtud podél vody na Kostelec. Z Brandejsa vede luxusní eurocyklostezka za 55 milionů (zajisté vybudovaná díky našemu středočeskému chlebodárci MUDr. Rathovi...), která končí v Kostelci. Celé je to součást Polabské cyklotrasy. Je s podivem, že EU neinvestuje aspoň polovinu z těch prachů do inftrastruktury Brandýsa nebo třeba do obnovy tamního mostu.. Ale co, o dotacích EU vím houby, tak nebudu kritizovat..

Bohužel do Nera trasa pokračuje na druhém břehu po šílené cestě dlážděné kameny, kde se naprosto nedá jezdit, brní z toho ruce a děsně to drncá, ani pérování u vozíku ty otřesy nedokázalo odpružit..

Shrnutí:

trasa: Libiš - Neratovice - Ctěnice - Brandýs nad Labem - Kostelec nad Labem - Libiš

délka: 53 km

pohodový čas: celodenní výlet (včetně zastávek na jídlo, muzeum a skákání na hradu)

náklady: asi 300,- za kafe a dorty a vstupné do muzea (měla rekonstrukci, tak jsme platili pár korun, jinak je vstupné celkem drahé)

index NCD (netrénovaný cyklista s dítětem): 3/10 (jeden prudký kopec, jinak pohodička, podél vody do Kostelce utrpení).

Index NCD budu muset do sezóny 2011 změnit - už si náhodou tak netrénovaní nepřipadáme :o)

Všechny fotky

Cyklovýlet Mšeno - silnice 5.7.2010

Libiš - Mšeno po silnici a zpátky vláčkem, 5. července 2010

délka: 36 km

pohodový čas: jízda na kole cca 4,5 hodiny včetně oběda a opravy píchlé duše..

náklady: to už si nepamatuju, oběd U báby Šubrový mohl vyjít tak na 500, vlak jsme platili pár korun, děti zdarma a ještě jsme dostali za 4 lidi množstevní slevu :o)..

index NCD (netrénovaný cyklista s dítětem): vzhledem k nebezpečnosti první poloviny trasy hodnotím 6/10, jinak většinou rovinka, ze Lhotky do Ráje paráda, Rájský kopec je tradičně brutální..

Říkali jsme si, že po silnici (I/9) nám to bude frčet a budeme ve Mšeně za chvilku. A když to dáme autem, tak proč ne na kole.. Přiznávám bez mučení, že vybrat si pro cyklovýlet silnici první třídy je kardinální pitomost. I když aut moc nejezdilo, i tak jich bylo hodně, frčelo to kolem nás, zvlášť vyhýbající se kamiony, při objíždění naší "kolony" byli řidiči dost nevrlí (no jasně, jela jsem pomalu vprostřed silnice, aby si mě všimli a museli nás objet). A zas tak rychle jsme se na Mělník nedostali, nikdy jsem si třeba nevšimla, že v Klích je tak děsně táhlej hnusnej kopec.. A další je nahoru do Borku, nechápu, jak to Michal mohl vyjet i s dětma.. Po sjezdu do Lhotky mi začaly plavat řidítka, letmou kontrolou jsem zjistila, že jedu po ráfku.. Jasně, lepení jsme jako správně vybavení cyklisti samozřejmě měli, jen tam jaksi už nikdo nepřibalil návod. Zjevně je to ostatním cyklistům jasný, kterou stranou se to má nalepit, když má každá jinou barvu :o((( Nicméně kolo neuchází ani po zimě, tak jsme to asi trefili, napříště musím koupit rovnou celý náhradní duše. Dětičky mezitím našly mimořádně odpornou velikou chlupatou housenku a dobrých 20 minut na ní vydržely koukat. Když jsem jí popsala ve Mšeně babičce, prohlásila, že to je stoprocentně přástevník medvědí. Normálka nekecala, vyhledala jsem si ho a fakt to byl on! Nechápu, jak podle mýho popisu "hnusná černočervená chlupatá pěticentimetrová stvůra" mohla něco poznat..

Cestu zpět nám zajistila můťa - dojela pro kola a sešli jsme se na Mělníku na nádraží, kam jsme dojeli vláčkem, domů pak autem.

Fotky

Aninka a polštář..

Situace: Aninka mi rve zpod hlavy polštářek ve tvaru osla..

Aninka: Dej mi ho dej mi ho dej mi ho dej mi ho

Já: A co takhle kdybys poprosila..

Aninka: Hmmm... Tak já ho nechci.

Jak rozpoznat koní povahu

Tuhle jsem na diskuzi na equichannel.cz narazila na parádní příspěvek, který přesně pojednává o povaze zrzavých koní a vztahu bílých odznaků k celkové nesnesitelnosti dotyčného ryzého jedince. S touto myšlenkou se naprosto ztotožňuju :o)

"Lysinka na hlavě značí ODKUD - KAM je to vypatlaný"..

Aninka, kašel a Harry Potter

(pátek 4.2.2011)

Situace: Aninka se napila šťávy a zakuckala se.

Aninka: "Vidiš, já po tý šťávě kašlu".

Martínek odpovídá: "To neni šťávou, to je tim, že nesmrkáš..".

Situace: Martínek soustředěně kouká na Harry Pottera, Aninka hupsá kolem a neustále mele.

Martínek: "Slyšíš, jak to dítě křičí?? Kéž bych slyšel co řiká Harry a né to dítě!"

Lyžování 2010

19.12.2010 - Bouřňák

Na Bouřňák je to od nás něco přes hodinku a čtvrt cesty (pokud člověk nezabloudí a neprojede se kolem Ústí..). Pro děti je výborná sjezdovka Údolíčko, i když než se tam člověk pěšky dohrabe, tak by chcípnul.. Na první loňské lyžování to ušlo - s vypětím všech sil jsem s Martínkem sjela 7x (vláčela jsem ho na hůlkách a na pomě před sebou na noze..). Jeli jsme všichni, ale pro nelyžaře (Aninka + Michal) tu není naprosto žádná možnost vyžití (když nepočítám, že Michal pěšky vyšel sjezdovku s Aninkou na sáňkách a pak sjeli dolů..). Martínek sám na lyžích nejezdil, maximálně ujel dva metry a šlehnul sebou.

Podruhé jsme zajeli na Bouřňák hned zkraje nového roku (jen já sama s Martínkem), Marťa po prvním sjezdu chytil slinu, nějak mu docvaklo, jak má dělat obloučky, vzpomněl si na harrachovskou školičku (viz dále) a zbytek dne sjezdovku krosil jak drak úplně samostatně.. A sám jezdil i na vleku..

Plusy: je to blízko, levné permanentky (děti jsou zadarmo), bezvadný cvičný svah pro děti (mírná modrá), málo lidí i o víkendu, základní vybavenost (občerstvení, záchod, půjčovna lyží) v místě, dětský vlek pro úplná prťata (zprovozní na vyžádání), milí vlekaři

Mínusy: zastaralý areál, modrá sjezdovka je tak 300 metrů pěšky od pokladny do kopce (v lyžákách, s lyžema na zádech a s dítětem zavěšeným na hůlkách se člověk docela zapotí..), malá kapacita parkoviště (jakmile člověk nepřijede ráno, nemá šanci, ve vesnici se parkovat nedá..), žádná možnost zábavy pro nelyžaře.

Další fotky

Harrachov, 23.12.2010

Místo předvánočního šílenství jsme s dědou Honzou vyrazili do Harrachova. Vánoční nákupy a vaření se dost kladně projevilo na návštěvnosti - bylo příjemně poloprázdno. Dole byla mlha jak mlíko, nahoře na kopci nádherné sluníčko. Martínek absolvoval dvě hodiny v lyžařské školičce, kde se naučil dělat pizzu (plužit) a špagety (lyže vedle sebe) a jezdit a dětském vleku. Nakonec dal skoro sám modrou sjezdovku. Nahoře v bufetu mi vyžahnul půl kelímku vaječného koňaku a sežral všechnu šlehačku.

Plusy: moderní areál, lanovka s velkou kapacitou, školička pro děti, příjemné sjezdovky pro začátečníky i pro lyžaře, veškeré vybavení v místě

Mínusy: je tu poměrně draho (i když děti do 4 let zdarma) a na jednodenní výlet je to od nás daleko.

Další fotky

Ještěd 30.12.2010

Na volnou neděli na konec roku jsme vyrazili opět v plné sestavě na Ještěd. Nechala jsem se nalákat, jak to tam pěkně vypadá, a že je tam i sáňkařská dráha.. Martínka jsem zas dala na hodinku do školičky, ale ten týpek, co ho učil, byl nějak divnej.. Mezitím jsem si koupila permici na 2 hodinky, že si pak Martínka vyzvednu a sjedeme si párkrát modrou. Za hodinu jsem stihla sjet kopec přesně jednou - zbytek jsem pročekala ve frontě. S Martínkem jsme se pak probojovali nahoru na svah a přejeli na druhou stranu kopce, kde je nádherná široká mírná louka, kde se fakt báječně jezdilo. Sjeli jsme za 10 minut k lanovce a dalších 40 minut jsme čekali ve frontě.. V půli čekání mi propadla permice, tak jsem prostě podlezla turniket.. co taky jinýho.. :o(( Z dvou zaplacených hodin jsem pročekala hodinu a čtvrt na vleky. Kromě téhle loučky byly ostatní sjezdovky otřesné - úzké cestičky vysekané v lese, kde člověk horko těžko vytočil oblouček, jako bonus celé zledovatělé, sem tam čouhal kořen, miliarda lidí.. Co se týče sáněk, tak se s nimi dá vyjet normálně lanovkou (sedačky mají zezadu háčky), ovšem dráha byla jedno velké ledové koryto, nedalo se brzdit, navíc posledních 400 metrů vedla dráha do kopce, takže člověk musel šlapat po svých.. Ještěd už nikdy, aspoň tedy ne v zimě na lyžování..

Plusy: krásný moderní areál, perfektní přístup autem, po dálnici je to od nás něco přes hodinu, několik velkých parkovišť, školička v místě, vybavení v místě (jídlo, servis a půjčovna apod.). Naprosto unešená jsem byla ze záchodů umístěných nahoře u lanovky, celkem slušné ceny

Mínusy: naprosto nezvládnutá logistika, všude fronty, obsluha u občerstvení příšerně pomalá (nakonec jsme párek a čaj vzdali po 20 minutách čekání a stavili se radši cestou v mekáči..), kvalita sjezdovek mizerná, sáňkařská dráha sice ano, ale aby musel člověk půlku šlapat po svých, to je fakt hloupý...

Další fotky

Mikuláš 2010

5. prosince jsme začali u koní - vyjížďkou ve složení Michal na Majce a já s dětičkama na sáňkách za Dandou. Bylo to príma, až na tu ukrutnou zimu... Po odpoledním spaní jsme vyrazili lovit čerty do Neratovic. Oproti loňsku jsme pár ochotných skupinek potkali, ovšem děti to naprosto sabotovaly. Martínek na mě vylezl preventivně pokaždé, když v dálce viděl skupinku lidí.. Co kdyby... Aninka si na celou ulici zpívala "uftuptééé jen uftuptééé nebuď stuašná ceftičkooooo"..

Ostatní fotky

Reklama na IKEU

Další fotky

Dinopark potřetí

Třetí ročník návštěvy do plzeňského Dinoparku jsme absolvovali 28. října 2010. Netušili jsme, že na státní svátek budou mít vstupné pro dospělé 28 korun a pro děti zdarma, takže byla ZOO i park naprosto narvané návštěvníky až k prasknutí. Aninka se stejně jako minule ničeho nebála a pořád se smála, Martínka jímaly záchvaty hrůzy už jen při pomyšlení, že by prošel kolem Tyranosaura blíž jak na 50 metrů, nakonec jsme mu musela prozradit, že ty hrůzostrašné zvuky jsou jenom jako a hrajou z repráku.. Zašli jsme i do ZOO, kde byla zrovna úžasná ukázka výcviku dravců, měli tam parádní orly (skalní, mořský), které nechávali přelétat divákům přes hlavy. Cestu zpět jsem absolvovali dokonce tentokrát bez rozseknuté brady :o)

Fotky z minulých ročníků jsou TADY.

Další fotky

Nový živočišný druh - Tyranosaurus Aninka

Google Translator?????

Obdržela jsem e-mail s textem:
"Btw, Zuzka bude chtit wifi v zasedacce, bo tam neni signal - melo by to byt pod stejnym ssis a idealne by to melo roumovat, aby se neztracela konektivita, tak zjisti jestli to ta kumda umi mezi dvema ap. Dyztak jsem pro kumdu strcit do, jak jsem rikal na zacatku a posadit tam neco sofistikovanejsiho typu noveho routeru."

Jsem ráda, když mě můj bratříček oblažuje kopiemi zpráv primárně určených pro stejně mentálně stižené jedince (rozuměj pro ajťáky), ovšem mně podobně textované maily připadají spíš jako zápisky v klingonštině projeté přes google translator..

Andulka umí zapnout knoflík

Dneska si Aninka poprvé zcela samostatně zapnula knoflíky u svetru. Je strááášně šikovná.

Kadeřnické zamyšlení

Nechala jsem Andulku pohlídat a vrátila se mi domů s ostříhanou ofinou. Když pominu, že byla dva roky plešatá, oslavuju každý nový narostlý vlásek, snažila jsem se nechat jí vlasy vyrůst na stejnou délku pro účely svázání do culíku, bude trvat další rok, než jí to odroste a s ofinou á la hrnec vypadá jako pitomeček, tak mě neskutečně uráží sebestřednost některých jedinců, kteří si myslí, že si můžou s mým dítětem dělat co chtějí bez toho, že by projevili základní mezipříbuzenskou slušnost a třeba se zeptali, zda-li s tím vůbec souhlasím a nebude mi to vadit.. Ne, nesouhlasím a vadí mi to. S čím přijde příště? S trvalou? Nabarvená na zrzavo? Nebo rovnou ošmikaná na ježka? Ocenila bych, kdyby příště pachatel/ka experimentoval/a na svých vlastních vlasech a moje děti vynechal/a.

Jak se šlape zelí

Jak cennou zeleninou je zelí, pochopila nejen naše babča, ale už staří Římané, kteří hlávky vcelku uchovávali nasolením. Dnešní variace kysaného zelí ke Slovanům prý připutovala spolu s Tatary. Bečky naloženého zelí chránily i námořníky před kurdějemi na zámořských výpravách. Zelí totiž obsahuje celou řadu vitamínů a minerálů. Nejdůležitější je ale obrovské množství vitamínu C - když sníte 20 dkg kysaného zelí, dostali jste ho do sebe tolik že si s ním vystačíte na celý den.

Díky působení bakterií mléčného kvašení je kysané zelí o hodně zdravější než čerstvé. Nejlepší je mlsat ho za syrova, protože jakákoli tepelná úprava znamená radikální úbytek vitamínů. (v textu jsem se inspirovala článkem na ProŽeny.cz)

Babička zakoupila kameninový hrnec na kysání zelí za nekřesťanských 1800,- Kč, váha je asi tak 240 kilo.. (aspoň hodnoceno podle toho, když jsem ho musela nedávno vymývat od toho zelného hnusu...). Zelí je potřeba před naskládáním nakrouhat na struhadle podobnému středověkému mučícímu přístroji - odříznuté kusy kůže a prsty je třeba ze zelí pečlivě vybírat, jinak se zkazí.. Hrnec zjevně není projektovaný na dospělácké nohy - než jsem se došlapala až k okraji, měla jsem po obvodu lýtek modřiny.. A nohy vymrzlé až po kyčle. A žádné ozdravné účinky na mě skrz vyvařené ponožky a igelitové pytlíky nemělo... Ale dětem se to líbilo, jako ostatně každá blbina, které se můžou účastnit... :o)

Další fotky

Myšlenka dne...

Nevěřte světlu v mužových očích - to jen slunce prosvítá skrze jeho dutou hlavu.. (indické přísloví)

Duha nad Bukolí

Takovéhle je počasí, zrovna když člověk nemá zrcadlovku, ale jenom kompakt :o(((

Další fotky

Noční Praha

Při prohledávání fotek jsem narazila na složku s nočními fotkami z Olympusu E-520, co jsem dostala od můti k narozeninám.. Vyrazili jsme s můťou nejdřív na Štěpán fotit zapadajíci slunce (24.8.2010) a týden na to (4.9.2010) do Prahy na nábřeží fotit Pražský hrad. Po pár hodinách v Praze jsem byla naprosto vymrzlá, cítila jsem se jak trotl, co umí fotit tak maximálně mobilem a všechny fotky mi přišly rozmazaný, přepálený nebo podexponovaný, špatně rozvržený a všeobecně hnusný. Po stažení na počítač jsem zjistila, že vlastně některý docela ujdou, čímž jsem asi na 1 nanosekundu pojala pocit, že jsem fotograf..

Další fotky

Novoroční vyjížďka 2011

Oproti loňsku jsme letošní novoroční vyjížďku absolvovali opravdu 1. ledna. Děti, pochopitelně, vstávaly v půl 7, i přes půl probdělé noci, takže jsme se ke koním dostali celkem brzo.. A protože jsme chtěli letos vzít vymrznout i dětičky, museli jsme volit alternativní způsoby využití koní - Michal si vzal pod sedlo Majku a já jsem zapřáhla za Danýska sáně, naložila děti a hurá na pole. Škoda, že při klusu mi děti odpadávaly ze saní, přeci jen to docela drncalo.. Jinak bychom si dali na poli klusácké závody :o) Svítilo chvilku sluníčko, sněhu bylo dost na to, aby nikde nekoukala hlína, akorát bylo 2° nad nulou, tak nám doslova mizel pod kopyty.. Ptala jsem se Martínka, zda se mu víc líbí sedět koníčkovi na zádech nebo jet s maminkou na sáňkách za koníčkem a on mi upřímně odpověděl, že se mu nejvíc líbí lyžovat... grrrrr... však já do něj tu lásku ke koním nějak namlátim!!!!

Dětičky byly ovšem nejvíce nadšené, když jsme je po návratu při krmení koní umístili mezi balíky sena a slámy, kde mohly nerušeně hupsat...

Další fotky

Rrrrrrrrrrrrrrrrrrr....podruhé

Do nového roku Martínek vykročil s výslovností všech kombinací souhlásek a samohlásek s hláskou R - zvládá ho na konci, uprostřed i na začátku slova a když něco řekne špatně, tak se opravuje sám sebe tak dlouho, dokud mu jazýček nedrrrrnčí správně. Teď už mu zbývá jen Ř--